Karlo a Sabino, vystupujete pod úspěšným profilem Červená propiska, kde sdílíte tipy, pondělní diktáty a další informace ohledně českého jazyka a gramatiky. Co vás k tomu vedlo?
Karla: V roce 2018 jsem se chtěla vymanit z mateřského stereotypu. Už nějakou dobu jsem se korekturami živila a narážela jsem stále na ty samé chyby, a tak jsem si řekla, že by bylo fajn na ně nějakým nenásilným způsobem poukázat.
Sabina: Karla mě oslovila s nápadem založit vzdělávací projekt. Pracovala jsem v tištěných médiích jako korektorka, takže jsem byla z nápadu nadšená. Postupně jsme založily web, instagramový profil a už to jelo.
Prozraďte nám něco ze školních lavic, byly jste obě za tzv. „šprtky“ nebo padla i nějaká ta pětka?
Sabina: Já celkem i jo, známky jsem měla během studií víceméně dobré, avšak matematika mi nešla. Tam ty pětky padaly.
Karla: To o sobě říct nemohu, šprtka jsem nebyla nikdy. Na základce mi šlo učení tak nějak samo, ale jakmile jsem nastoupila na střední, šlo to z kopce. Tehdy jsem měla jiné priority a stačily mi čtyřky. Celkově mi nevyhovoval na střední ani na vysoké přístup většiny vyučujících. Výuka byla dosti fádní a motivace téměř žádná. Na vysoké nám dokonce jedna vyučující řekla: „Víte, tenhle předmět mi bohužel přidělili, takže doufám, že tenhle semestr přežijeme. Na každou hodinu bude mít jeden z vás referát.“ Přitom to byl předmět „literatura pro děti a mládež“, takové skvělé téma! To naprosto vybízí ke kreativnímu zpracování hodin.
Jak je na tom podle vás český národ s gramatikou, vzděláním či inteligencí?
Karla: Nerada bych takto generalizovala celý národ. Co se týče našich sledujících, tak vidíme za těch pár let zlepšení.
Sabina: Sledujeme statistiky diktátů a je čím dál tím těžší je nachytat, což je skvělé. Někteří si i dohledávají další informace z kvalitních zdrojů.
Co se podle vás musí v českém jazyce zlepšit?
Sabina: Ani ne tak v jazyce, ale lidé by se měli o jazyk zajímat i po škole. Tím nemyslím ležet v knihách, ale jednoduše si třeba vyhledat tvar, kterým si není člověk jistý. Často na profilu odkazujeme na důvěryhodné zdroje, protože lidé mají tendenci věřit strýčku Googlovi, který jim po zadání klíčového slova vyjede mnohdy jen nějaké nespolehlivé internetové diskuze.
Karla: Pokud máte na mysli v hodinách českého jazyka, tak by se mělo dbát na rétoriku. Ta byla za nás dost upozaděná a jediný ústní výstup byl referát, popřípadě ústní zkoušení. Ani jedno vás na život nepřipraví. Člověk si jde po škole hledat práci a na pohovoru zjistí, že se stydí mluvit a že se bojí diskutovat. Věřím, že se to už za ta léta od našich studií zlepšilo, nadšených učitelů je čím dál více.
Na sociální síti Instagram jste nedávno zmínily, že letos vydáte diář na rok 2023. Jak bude koncipovaný? Budou tam i typické diktáty?
Karla: Na diář se samy neskutečně těšíme, neboť jsme věrné papírovým diářům. Budou tam nejen diktáty, ale také etymologie (původ a význam slov). Tu si lidé v poslední době na Instagramu zamilovali.
Sabina: Tradičně na tomto projektu pracujeme s naší věrnou ilustrátorkou Aničkou Mackovou, takže diář bude vizuálně opravdu překrásný. Už se moc těšíme na finální podobu.
Je něco, co vás dokáže rozčílit, když opravujete texty? Na jaké nejčastější chyby narážíte?
Sabina: My se nerozčilujeme. Je to naše práce a každý člověk má jedinečnou a samozřejmě i omezenou slovní zásobu. Za chyby nikoho nesoudíme.
Karla: Vlastně obě naše knihy jsou složené z nejčastějších chyb, na které jsme narazily. Uvedu pár příkladů: tchyně, ližiny, Himálaj, hranolek, dorazte, kvečeru, štrúdl atd.
Máte malé děti, jak zvládáte skloubit mateřství s prací?
Karla: Je to samozřejmě náročné, jenže my svou práci milujeme, takže se snažíme vybalancovat čas s rodinou a čas na práci.
Sabina: Se dvěma dětmi je to, lidově řečeno, záhul. Naštěstí jsme dvě a můžeme si práci rozdělit. Nezdá se to, ale správa Instagramu zabere dost času: focení, psaní recenzí, vytváření příspěvků, diktátů aj. Kromě toho máme ještě korektury a workshopy.
Na kontě máte již dvě knihy a třetí vám vyjde v červnu tohoto roku, ale když zmiňujeme děti, máte v plánu napsat knihu právě pro děti?
Sabina: Už nad tím přemýšlíme nějakou dobu. Napsat knihu pro děti je náš další sen, který si možná jednou splníme.
Karla: Nápadů máme hodně, kéž by měl den více hodin, abychom to všechno mohly zpracovat. Nechceme tlačit na pilu a psát něco ve spěchu. Zatím jsme ve fázi skládání společných myšlenek. Až bude ten správný čas, určitě vydáme i něco pro děti.
Myslíte si, že vás považují sledující za důvěryhodný zdroj?
Karla: Mnozí ano. Dokonce nám pár lidí napsalo, že si určitý výraz hledali v Internetové jazykové příručce, ale chtějí si to ověřit ještě u nás. To nás samozřejmě velmi potěšilo, ale oproti Ústavu pro jazyk český jsme malé ryby.
Sabina: Snažíme se lidem ukazovat, že ověřování informací je důležité. Každý chybuje a také se kodifikují nové tvary.
Samy se označujete za vášnivé knihomolky, kterou knihu z posledních týdnů doporučíte našim čtenářům?
Karla: Náhodou jsem v knihkupectví sáhla po knize „Brouci v hlavě“, jež pojednává o vtíravých myšlenkách. Dle mého názoru je skvěle zpracovaná a doporučila bych ji opravdu každému, neboť vtíravé myšlenky potkávají každého z nás. Mnozí nevědí, jak s nimi naložit. Ani já jsem to nevěděla, kéž bych si tuto publikaci přečetla v pubertě, ušetřila bych si tím trápení spojená s obdobím dospívání. Úžasný thriller, na kterém jsem se podílela redakčně, je „Ztracena v bílém šumu“. Teď se chystám na oddychovku „Domek v Irsku“.
Sabina: Jako oddychovku mohu doporučit nového Hartla, o jehož knize jsem nedávno napsala příspěvek. Pokud máte chuť na něco psychologického, právě jsem dočetla knihu „Terapie“ od B. A. Paris. Tu jsem doslova přečetla jedním dechem.
Na závěr nám prozraďte něco, na co jsem se vás nezeptala, ale chtěly jste to zmínit.
Sabina: Naše motto zní „Čeština je láska“. Naším skromným přáním je, aby se lidé o svůj mateřský jazyk zajímali, protože ho denně používají.
Karla: Dnes už existuje několik zajímavých stránek a profilů o češtině. Člověk by se měl vzdělávat celý život, aby nezakrněl. Když se podíváte na náš profil, tak to jde i hravou a nenásilnou formou.
