Divadlo Bez zábradlí oslavilo 30. výročí: Co o divadlu řekli hvězdní herci a čím diváky pobavila Dana Morávková?

Ve čtvrtek 4. listopadu si pražské Divadlo Bez zábradlí pro své diváky a přátele přichystalo slavnostní program plný vzpomínek a zábavných historek. Celým večerem doprovázel moderátor Aleš Cibulka. Na jevišti se při vzpomínání na historii divadla sešly herecké osobnosti, které vystupují v divadle od počátků jeho existence: Veronika Freimanová, Dana Morávková, Josef Carda, Petr Pospíchal, Pavel Zedníček a zakladatelská dvojice Hana a Karel Heřmánkovi, kteří předali divadlo svým synům.

 „Doba covidu pro nás byla taková stopka a možnost přemýšlení o tom, co bylo a co bude. Společně s Hankou jsme si uvědomili, že jsme trošku unavení, takže jsme si řekli, že nejlepší řešení bude, když bychom tu káru předali synům. Udělali jsme si rodinný pohovor a řekli jsme si, že to bude asi nejlepší řešení. Takže jsme tu covidovou pauzu využili k tomu, aby to proběhlo,“ řekl na jevišti Karel Heřmánek a dodal: „Já věřím, že se toho zhostí velmi dobře, protože ty dvě premiéry, které byly na podzim, tak ty už opravdu byly na jejich triko. Dopadly úžasně a skutečně jsem na ně velmi pyšný.“

Následně přišli za potlesku publika na jeviště i synové Karel a Josef Heřmánkovi, kteří nyní stojí v čele divadla. „Velmi si vážíme toho, co tu rodiče vybudovali, a je to závazek, abychom v tom pokračovali co nejsvědomitěji a co nejlépe,“ řekl na jevišti Josef Heřmánek. Podobně mluvil také jeho starší bratr Karel. „Je skvělý, že jsou tu naši s námi a mohou to s námi oslavit,“ řekl současný ředitel divadla Karel Heřmánek mladší.

Slavnostního večera se ze zdravotních důvodů nezúčastnili Zdeněk Žák a Jana Švandová. Herečka během telefonátu přímo z jeviště vysvětlila, že je v nařízené karanténě, protože někdo z kolegů na natáčení byl nakažený covidem. „Hrozně se budu těšit, až zase budu na jevišti a dělat radost vám všem divákům,“ vzkázala Švandová všem přítomným lidem v hledišti.

Oslava se musela obejít i bez dalších známých tváří, jež jsou s divadlem propojené. Mezi ně patří například Jan Hrušínský, Jiří Bartoška, Martin Hofmann, Václav Vydra a další. Většina z nich ale poslala vzkazy na videu, které byly přehrány během slavnostního večera. Nezapomnělo se ani na zesnulé kolegy, na které se v průběhu setkání vzpomínalo. Ve foyer divadla byla ku příležitosti narozenin připravena výstava fotografií, plakátů a dalších materiálů, které jsou s třicetiletou existencí této scény spjaty. Během večera vystoupili také hudební hosté Jarek Nohavica a Ondřej Havelka. Zazpívaly muzikálové herečky Rozálie Havelková a Vanda Konečná.

Celá oslava narozenin se nesla ve velmi veselé náladě. Asi nejvíce pobavila všechny přítomné diváky historka, kterou vyprávěla Dana Morávková. Během vystupování se Zdeňkem Žákem totiž nastala menší „nehoda“. Během scény, kdy mu herečka stahuje kalhoty, si Zdeněk Žák zapomněl vzít hrací boxerky. „Takhle si jako klekám,“ názorně ukazovala scénu na moderátorovi Aleši Cibulkovi. „Teď nefoťte, Malásek mě zabije,“ s nadsázkou pohotově reagoval moderátor. Herečka však dál pokračovala: „Takhle to stáhnu a ozval se šílený smích. Říkám si, že mi snad ruply legíny. Ne, pan Žák si nevzal ty hrací boxerky a stal tam, jak ho Pánbůh stvořil,“ prozradila Dana Morávková.

A co řekli o divadle známí herci?

„V divadle jsem asi 27 let. Některé ty komedie hraji celou dobu. Mám takový intenzivní vztah se Zdeňkem Žákem od prvních krůčků tady na tom jevišti, kterého odsud zdravíme. Je to kus mého života, do kterého se ráda vracím. A myslím si, že představení Blbec k večeři bude mít brzy 1000. reprízu. No, a ty další inscenace jako Kdes to byl(a) včera v noci? nebo Další roky ve stejnou dobu a Tři muži na špatné adrese mají kolem 600 repríz,“ řekla Veronika Freimanová.

„Tuhle značku jsme zakládali s Karlem ještě v Divadle Na zábradlí, když jsme tam seděli v baru i s Jirkou Bartoškou. Řešili jsme, co budeme dělat, protože tam byly nějaké problémy. Vymysleli jsme, že založíme divadlo a mě napadlo „Divadlo Bez zábradlí“. Karel se tvářil, jako že ne, ale vím, že jsem to řekl já. Vlastně jsem to divadlo založil já,“ rozesmál publikum Pavel Zedníček.

„Pro mě je to krásných 22 let života v režii Karla. Velmi často hraji s Karlem a mám ráda všechny své kolegy, dámy ze souboru i pány. A s těmi pány je velká legrace, proto ráda chodím do pánské šatny. Když jsme hráli představení, kdy vedle Karla ještě exceloval Jirka Bartoška, přišla jsem za nimi kolem půl sedmé a říkám jim: „Děkuji, pánové, je s vámi legrace, ale já půjdu k sobě do šatny, abych se vám líbila. Musím se nějak udělat.“ A Karel říká: „No, to jsi měla přijít ve 4.“ a Jirka dodal: „Ale včera,“ pobavila celé publikum Dana Morávková.

„Vzpomínám na Mirka Dlouhého, díky němu jsem se sem dostal. Jednou ke mně přišel a poprosil mě, abych zaskočil za nemocného pana Skopečka v Revizorovi. Tak jsem se to naučil, no, a od té doby jsem tu 28 let,“ vyprávěl Josef Carda.

Jedno z prvních porevolučních soukromých divadel v Česku má po dobu svého působení za sebou řadu věhlasných inscenací, které přilákaly tisíce diváků a měly stovky repríz – hry Blbec k večeři, Revizor, Tři muži na špatné adrese, Hráči, Kontrabas, Kdes to byl(a) v noci? a mnoho dalších. Na těchto i jiných inscenacích spolupracovaly režisérské legendy, jakými jsou Jiří Menzel, Boris Ščedrin nebo Sergej Fedotov. Z poslední doby připomeňme úspěšnou komedii Hra, která se zvrtla a muzikály Cikáni jdou do nebe nebo Cabaret, který sklízí poklonu ze všech stran. Pod novým vedením uspělo také monodrama Iliada. „Budeme rádi, když nás naši diváci budou dál navštěvovat. Máme, co nabídnout. V září jsme uvedli Cabaret a Iliadu, takže jsme to snad nějak vykopli, doufám, správným směrem,“ řekl Karel Heřmánek mladší.

O překvapení večera se postarali manželé Heřmánkovi. „Karel ode mě dostal snubní prsten po třiceti letech. My už máme třicet let od našeho sňatku a vzhledem k tomu, že Karel nechtěl nosit snubák, tak si počkal. Ale chtěl ho, nevnutila jsem mu ho,“ smála se Hana Heřmánková. „Konečně jsme svoji,“ odpověděl s úsměvem Karel Heřmánek.

Na závěr večera došlo na společný přípitek a krájení dortu. Všechny přítomné dojal Karel Heřmánek starší, kdy za vše poděkoval své ženě: „Za všechno děkuji své ženě Haničce. A děkuji za lásku, protože bez ní by to nestálo za nic.“