Nemohly najít kvalitní triko, tak si ho navrhly a vyrobily samy: Ze začátku byli všichni proti nám, vzpomínají sestry, které odstartovaly vlastní značku

Nedávno Basicatory oslavilo první rok, co patří mezi vaše největší dosavadní úspěchy?

Martina: Pro mě je největší úspěch to, jak nám lidi píšou, co si u nás nakoupili, co se jim líbilo. Už těch zákazníků pár bylo. Jde vidět, že i když to budujeme pomalu, tak ty recenze jsou krásný. Jenom bychom potřebovaly, aby nám je psali nejen do zpráv na Instagramu, ale i třeba na Google recenze, nebo na náš web, kde to uvidí i ostatní.

Jak vzpomínáte na své začátky?

Martina: Ze začátku byli všichni proti nám. Odrazovala nás od toho celá rodina, hlavně kvůli tomu, že to není náš obor.

Veronika: Babička nám začala vyprávět o tričkách z Lidlu za stovku a o dobrých tričkách z Pepca. Říkala nám, že naše trička nikdo nebude kupovat.

Martina: Začaly jsme se samy vzdělávat o materiálech, látkách… Začaly jsme s tričky, ale bylo nám blbé spustit e-shop jenom s tím, a tak jsme do naší nabídky přidaly i oblečení ze zahraničí. Ale od toho už odpouštíme a doprodáváme jenom zásoby.

Veronika: Už chceme dělat jenom český oblečení.

Žádné podnikání se neobejde bez počátečních nesnází, co to bylo u vás?

Veronika: Měly jsme nachystané letní oblečení, no a chtěly jsme pořádně spustit prodej. Chtěly jsme marketing tak, jak to má být. Chtěly jsme vše správně, ale zároveň jsme nic neuměly. Tak jsme si řekly, že zaplatíme profíkům. Zaplatily jsme profesionály, ti nám nastavili reklamu, no a nic se nedělo. Systém nám hlásil chyby. Ptala jsem se ně markeťáka, ale ten jen sliboval, jak nám všechno pojede…

Martina: Ano, říkal nám, že se to ten systém musí naučit. (smích)

Veronika: A tak jsme promrhaly léto… Také jsme si zaplatily influencerku, měla poměrně dost sledujících, dala nám dobrou cenu. Psaly jsme jí, že začínáme, že to máme těžký s rozpočtem. Přidala jeden příspěvek, jedno krátké video, a to bylo všechno… To nám taky vůbec nepomohlo.  Nechceme si na někoho stěžovat, slečna byla hrozně milá, přidala vše podle domluvy, ale prostě to nefungovalo. Nenavýšil se nám počet objednávek, ani návštěvnost na webu.

A jak to máte s influencery teď? Když jsem hledala informace o vás a hledala různé recenze, narazila jsem na jednu slečnu na YouTube, která na Basicatory dělala video recenzi. To bylo v rámci spolupráce?

Martina: Slečna si u nás normálně objednala, natočila video na YouTube, no a pak nám vše vrátila.

Veronika: To mi osobně připadá trochu zvláštní, když to takhle někdo udělá. Působí to na mě, tak, že s takovými lidmi nikdo nechce dělat spolupráce, tak si toho objednají kopu, aby měli kontent, no a pak to vrátí. Zvláštní. Je škoda, že když se jí některé kousky líbily, že si je nenechala. Na druhou stranu, pokud to vezmeme jako “mystery shopping”, je tohle skvělej způsob, jak zjistit, co zákazníkovi opravdu přijde. Určitě se najdou eshopy, který by speciálně pro recenzi objednávku vyšperkovaly. My jsme ji zabalily jako vždycky a máme radost, že slečna byla z našeho balení nadšená.

To je ale vlastně běžná praxe některých fashion influencerů, že si nakoupí hromady oblečení, natočí haul, pár videí s outfity a následně oblečení vrátí. Odradila vás tato zkušenost, nebo jste takovým spolupracím stále otevřené?

Martina: Vždycky jsme chtěli někoho na spolupráci. Někoho většího, někoho, kdo by souzněl s myšlenkou slow fashion, a nemá dalších milion spoluprací.

Veronika: Přesně tak. Přály bychom se někoho, kdo by nám třeba i fandil.

Martina: Člověka, který to nebude dělat jenom pro peníze, ale poroste třeba s námi. Dokonce nám občas píšou různý lidi o spolupráci, občas je to bizarní. A vlastně jsme na to už trochu alergický.

Veronika: Z některých lidí prostě vyloženě sálá to, že chtějí věci zadarmo.

Zároveň jste začínaly v nelehké době, dozníval covid, začala válka, roste inflace.

Veronika: Úplně nám to do karet nehraje, ale na druhou stranu, roste počet lidí, kteří přemýšlí o kvalitním oblečení, kterým záleží na tom, odkud je a jak je vyrobeno.

Kde se vidíte v příštích letech?

Veronika: Našim cílem je, abychom rostly, abychom měly zaměstnance, a abychom se dokázaly hezky uživit.

Martina: Abychom šířily povědomí o české módě, aby lidi věděli něco málo o materiálech, a také o výrobě samotné, aby jenom nenakupovali oblečení, které šijí děti v hrozných podmínkách.

Což děláte prostřednictvím článků, které jsou k dispozici na webu Basicatory. Na tohle navazuje má další otázka. Basicatory nabízí dva druhy produktů, a to prémiové, které navrhujete a šijete v tuzemsku, a další oblečení, které z Česka nepochází. Na zmíněném webu píšete, že nepodporujete Čínu, ani Bangladéš, ale odkud to dovážené oblečení tedy je?

Martina: Toto oblečení pochází z Turecka.

Veronika: Ano. Tyto kousky vybíráme osobně přímo v Turecku. Mohly bychom je vybírat jenom přes fotky, ale chceme, aby to oblečení bylo opravdu kvalitní, aby po jednom vyprání nezměnilo tvar, nerozpadlo se. Oblečení obracíme, kontrolujeme všechny švy. Vypadáme u toho jako šílený.

To se docela prodraží, ne?

Martina: Není to tak hrozný. Spíš se nám prodraží to, že objednáme určitý počet kusů oblečení a občas nám samozřejmě dojdou i kazové kusy. Doma opravdu pečlivě prohlížíme každý kus, někdy jsou ty kazy takové, že by si toho možná ani nikdo nevšiml, ale to jednoduše prodávat nechceme. A na tom nám rostou náklady.

Co s takovým oblečením děláte?

Veronika: Něco si necháme, něco prodáváme za sníženou cenu s tím, že nafotíme i ten kaz a dopředu o tom informujeme. Ale jak jsme řekly, od oblečení z Turecka jdeme pryč a chceme dělat jenom české oblečení.

Jak vůbec funguje celý tvůrčí proces? Jste na to vlastně jenom tři, vy dvě a vaše švadlenka.

Veronika: Probíhá to tak, že sbíráme inspiraci na sociálních sítích, ukládáme si to, co se nám líbí. Když se nám to hodně líbí, dáme to nějak dohromady. Například, když vidíme jedny šaty, řekneme si, co se nám na nich líbí a co ne, co bychom udělali jinak. Dáváme tak dohromady něco novýho, co se nám líbí. Uděláme vzorek z levnější látky, upravíme, co je třeba, no a pak vyrobíme výsledný produkt.

Kdo má finální slovo? Dokážete se spolu vždy domluvit? Říká se, že není dobré plést rodinu a práci dohromady. 

Martina: To se sice říká, ale funguje nám to dobře. Vždycky se shodneme.

Veronika: No a taky si musíme pochválit naši švadlenku, která má spoustu zkušeností a výborných nápadů. Vydá za tři lidi.