Jan Vondráček se stal novým hlasem autobusů a tramvají Pražské integrované dopravy na základě výsledků hlasování veřejnosti v anketě, kterou loni v květnu a červnu zrealizoval DPP ve spolupráci s hl. m. Prahou, ROPIDem a IDSK.
„Zažil jsem již mnoho různých premiér. Od těch divadelních, filmových, televizních, rozhlasových, hudebních až po vylisované CD nějaké audioknihy. A tohle je vlastně taky taková premiéra. Tentokrát tramvajová. Taková audiokniha, která se mi nejspíš sama vylisuje do hlavy, protože tramvají jezdím téměř denně. A tenhle přehrávač asi jen tak vypnout nepůjde,“ uvedl Vondráček.
U zastávky Radhošťská se herec pěkně „zapotil“
„V divadle nebo v kině se to většinou pořádně rozjede až po premiéře. Tady se to bude muset nejdřív rozjet, aby ta premiéra vůbec byla. A pak to bude nejspíš hodně dlouhá jízda. Tak jen doufám, že se ta dlouhohrající deska lidem neomrzí a přijmou ji jako zpěv ptáků na polích, kvákání žabáků u rybníka, či výstražné štěkání sousedovic psa, které už člověk pomalu nevnímá, ale k životu potřebuje,“ řekl herec a dodal: „A neptejte se mě, jak dlouho jsem nahrával název zastávky Radhošťská, aby tam bylo všechno a znělo to přirozeně.“
Jeho úkolem bylo namluvit všechna dopravní a provozní hlášení a názvy autobusových, trolejbusových a tramvajových zastávek využívaných na městských i příměstských linkách v rámci systému PID včetně tzv. přeshraničních linek. Při zahájení nahrávání loni na podzim se jednalo celkem o 10 567 hlášení.
„Spolupráce s Janem Vondráčkem je z mého pohledu (a hlavně poslechu) bezproblémová a velmi příjemná. Vzhledem k tomu, že je to velký profesionál, který má už s podobnou, poněkud specifickou prací zkušenosti, mám k jeho nahrávkám jen minimum připomínek. Jedná se většinou pouze o detaily jako např. mírné zkrácení některé samohlásky, čehož by si běžní posluchači ani nevšimli. Tím méně v hlučném prostředí dopravního prostředku. Myslím, že máme také podobnou představu o ‚ideální‘ výslovnosti, které se snažíme přiblížit,“ říká Veronika Štěpánová, lingvistka a fonetička.
„Tusarova“, nebo „Tuzarova“?
Ta také dodává: „Předem se vždy snažím upozornit na potenciální problémy, a to zejména s výslovností názvů cizího původu. U kolegyně, která se specializuje na fonetiku nizozemštiny, jsem tak např. ověřovala korektní zvukovou podobu jména zastávky Park Maxe van der Stoela, která by se v češtině měla vyslovit jako [park makse fan der stula]. Největším oříškem byl zatím však název zastávky Tusarova, u něhož nelze z jazykového hlediska zcela jednoznačně určit, zda se má vyslovit jako [tusarova], nebo [tuzarova], nahráli jsme proto pro jistotu obě varianty.“
Zdroj: Autorský text, DPP