Paní Pizingerová, v současné době pomáháte ve více než padesáti nemocnicích. Je to dostačující množství, nebo své portfolio plánujete ještě rozšířit?
Abych byla upřímná, tak jsem se nikdy nezajímala o to, kolik je v České republice nemocnic. My samozřejmě podporujeme dětská oddělení, která ale ve všech nemocnicích nejsou. Číslo je zatím dostačující, nyní se začínáme specializovat také na dětskou psychiatrii. Předloni jsme dětem nechali udělat herny a letos pro ně máme v plánu krásné nové hřiště. Je však alarmující, kolik takových pacientů během koronaviru přibylo. Tato oddělení dnes praskají ve švech.
Letos jste již pomohli Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, Fakultní nemocnici v Ostravě či Oblastní nemocnici v Mladé Boleslavi. Už víte, kam poputují další vybrané peníze?
Taky bych zde zmínila nemocnici Bulovka, kam jsme darovali dětské oblečky. Lékaři i sestry z toho měli snad větší radost, než kdybychom přinesli nějaký přístroj. Ještě mě čeká porodnice Apolinář, do které musím oblečky teprve dovézt. A protože jsme již všichni očkovaní, tak nás čeká i celorepubliková tour po nemocnicích…
Kapku naděje podpořil příspěvkem ve výši 250 000 Kč nadějný český pilot Formule 3 Roman Staněk, kterému je teprve 17 let. Překvapilo vás, že takhle mladý člověk se rozhodl věnovat poměrně vysokou částku na pomoc druhým?
Myslím si, že je Roman od své rodiny velmi dobře vedený. Je úžasné, že se takhle rozdělil o své první vydělané peníze.
Společně s Virtualnibehani.cz jste spustili projekt Pohybem pro kapku. V něm lidé mohou absolvovat 4 virtuální běhy, ze kterých jde z každého startovného 50 Kč na nadaci. Jaký to má úspěch?
Řekla bych, že velký. Musím se ale přiznat, že já běhat nechodím. Člověk na to musí mít nějaký talent, a já jsem se běhat ještě nenaučila. (smích)
V říjnu loňského roku jste porodila syna. Jak zvládáte mateřství s vaší prací?
Naprosto v pohodě. V práci mám šikovného kolegu, pana ředitele Fischera, na kterého se mohu spolehnout. Už čeká, až se vrátím. Nyní máme v plánu již zmíněné obcházení nemocnic. Potřebnou práci si vždy uděláme v autě, takže tak dvakrát třikrát týdně už v práci budu.
Na mateřskou dovolenou jste šla ve 48 letech. Jak si ji užíváte nyní v porovnání s předchozí mateřskou před patnácti lety? Vnímáte nějaký rozdíl?
Já jsem v podstatě nikdy žádnou mateřskou neměla. S Kubou jsem šla také brzy do práce, s Klárkou to bylo komplikované. Nyní si to společně s mou tchyní užívám nejvíc. Střídáme se o Josífka. Je velmi aktivní a veselé dítě, ale je to s ním náročné.
Pomáhá vám s hlídáním i váš starší syn Jakub?
Ano, Kuba Josífka koupe a občas si s ním hraje. Manžel je také v pohodě, ale ten hlavně pracuje.
Jak se díváte na to, že v současné době mají ženy první dítě v pozdějším věku?
U prvního dítěte je těhotenství určitě rizikovější. Já jsem se stala matkou již potřetí, ale například moje kamarádka porodila prvního potomka ve 45 letech. Má krásnou holčičku a společně chodíme ven s kočárky. Jsem ráda, že mám k sobě parťačku.
Momentálně se nacházíme v botanické zahradě na výstavě exotických motýlů. Co pro vás symbolizuje motýl?
Já jsem si dnes vzpomněla na árii z Draculy, kde běží text – motýla ti kníže z lásky posílá. Takže pro mě motýl symbolizuje svobodu a lásku.
Zdroj: ČTK
