Jak a do jaké míry může ovlivnit nárůst závislostí nejistota a strach pramenící ze současné situace na Ukrajině?
To je velmi individuální a záleží zejména na odolnosti vůči stresu u každého z nás. Je však pravdou, že u lidí majících nějaké problémy s užíváním návykových látek, včetně alkoholu, zvyšuje strach a nejistota jejich konzumaci. Často jde o jedince s nízkou frustrační tolerancí, pro něž je obtížné zbavovat se strachu a nejistoty jinak než návykovými látkami.
Existuje nějaký precedens či data z minulosti, která dokládají nárůst závislých v souvislosti s nějakým válečným konfliktem či podobně stresující událostí?
Možná překvapivě vypadají data ohledně konzumace alkoholu během pandemie covid-19, kdy se v téměř všech evropských zemích tato konzumace snížila. Je to dáno zejména sníženou dostupností alkoholických nápojů, uzavřením hospod a restaurací či jejich omezenou otevírací dobou. Lidé, co pili méně rizikově, často přestali pít úplně. Naopak lidé, kteří měli k pití alkoholu problematický vztah, svůj problém v mnoha případech spíše prohloubili.
Jak obecně ovlivňují krize závislosti a snahy o odvykání – co bývá považováno za nejčastější spouštěče?
Krize jsou rodištěm strachu a nejistoty, což jsou velice frekventované spouštěče. Izolace a samota, která souvisí s pandemií i s válkou, jsou také rizikovými faktory. Hodně lidí je postaveno do zcela nové a velmi stresující pozice, ať už jde o to, že se vám ze dne na den uzavře vaše živobytí, nebo jste matka s dětmi, která utíká před válkou. Obecně se dá říct, že negativní prožívání může způsobovat zvýšenou chuť na alkohol, obzvláště pokud alkohol užíváme na uvolnění.
Jak si v podobných situacích stojí konkrétně moderní technologie? Co doporučit hlavně častým uživatelům sociálních sítí a podobných platforem?
Velké téma jsou dezinformace. Dobré je informace ověřovat a mít informace z více zdrojů. Pokud nás čtení zpráv činí úzkostnými, je vhodné si nastavit množství času denně stráveného čtením a posloucháním zpráv na nějakou rozumnou míru, např. hodinu denně. Volný čas lze vyplnit mnoha způsoby, přičemž skvělou volbou je fyzický pohyb, ať už se jedná o procházku, nebo nějaký sport.
Jaká společenská skupina je nejohroženější?
Dovolím si tvrdit, že nejohroženější společenská skupina se nedá určit. Každý má jiné zvládací strategie a jinou frustrační toleranci. Nejohroženější jsou tedy lidé, kteří pociťují, že je toho na ně přespříliš, a v souvislosti s válkou a pandemií se může jednat v podstatě o kohokoliv.
U jakých druhů závislostí se dá obecně nejvíce očekávat nárůst?
V souvislosti s tím, jak krize působí na lidskou psychiku a že vyvolávají mnoho negativních emocí, je pravděpodobné, že lidé budou přistupovat zejména k alkoholu a lékům jakožto k řešení špatného psychického stavu. Alkohol je stále dobře dostupný a společensky akceptovaný, stejně tak jako léky předepsané od lékaře. Problém začíná v momentě, kdy léky začneme užívat jinak, než jak je předepsal lékař, či potřebujeme vyšší dávky.
Jaké jsou první varovné signály?
Řekl bych, že problém nastává v momentě, kdy to začíná vadit nám nebo našemu okolí. Může se také jednat o ztrátu kontroly. Řeknu si, že si dám večer jednu skleničku a nakonec vypiju celou lahev. Další varovné signály odpovídají definici závislosti a je to například zanedbávání jiných zájmů, bažení (intenzivní chuť) či přítomnost abstinenčních příznaků v momentě, kdy pít přestanu.
Existují nějaké obecné rady, jak se vyvarovat tendenci otupit rozjitřenou mysl nějakou omamnou látkou?
Je potřeba si uvědomit, co mi užívání dané návykové látky přináší. Následně zkoušet a hledat jiné činnosti, věci a zdroje, které ve mě vyvolávají obdobné pocity. Pokud chci večer usnout a potřebuju sklenku vína na uklidnění, mohu před spaním zkusit různé relaxační techniky, abych se dokázal uklidnit i bez ní. Takto analogicky můžeme postupovat u různých pocitů a různých návykových látek.
Lidé často volí alkohol, protože přináší rychlou a silnou úlevu. Ta nemusí s první relaxací přijít, je však třeba vytrvat a z dlouhodobého hlediska přinesou relaxační techniky oproti dlouhodobé konzumaci alkoholu nespočet výhod.
Eviduje Národní linka pro odvykání 800 350 000 zvýšený počet volajících, kteří sdílí své obavy z aktuální situace a z toho, jak se to podepisuje na jejich závislostním chování?
V souvislosti s covidem jsme zvýšený počet volajících zaznamenali téměř bezprostředně, avšak v souvislosti s válkou na Ukrajině zatím ne. Možnou příčinou je fakt, že jsme limitováni hovořit pouze českým jazykem nebo že je konflikt velmi čerstvý. Závislost je komplexní onemocnění, jehož vývoj trvá určitou dobu. Není to tedy tak, že by při krizi lidé okamžitě reagovali vznikem závislosti.
Kdo v souvislosti se současnou situací nejčastěji volá a jaké jsou jejich konkrétní obavy a problémy?
V současné době zaznamenáváme, že naši klienti bagatelizují svoje problémy spojené s odvykáním návykových látek, cítí se provinile a odkazují se na to, že situace na Ukrajině či pandemie jsou událostmi mnohem horšími.
Problémy jsou stále validní i přesto, že se válčí a je tu pandemie. Každý se může potýkat s těžkostmi a my se snažíme podporovat odvahu klientů, aby se i nadále snažili své problémy řešit.
Volají například i rodiče, kteří nevědí, jak o tématu hovořit se svými dětmi a obávají se, že přemíra negativních a stresujících informací vyústí v rozvoj závislosti? Co jim radíte?
Obecná doporučení pro rodiče, kteří sděluji informace svým mladším dětem jsou:
Rodiče musí mít informaci, kterou dětem předávají, zpracovanou. Jinými slovy předávat ji s určitým časovým odstupem, aby mohla diskuze proběhnout v klidné atmosféře. To ale neznamená, že nemůžou v průběhu rozhovoru projevovat emoce, naopak. Je žádoucí, aby projevili emoce, které v nich konflikt vyvolává.
Zajímejte se o to, co dítě prožívá a sdílejte mezi sebou spíše emoce než holá fakta.
Emoce u dítěte neznevažujeme a snažíme se normalizovat jeho prožívání.
Dítěti nelžeme, stejně tak jako dospělému.
Dítě musí dostat prostor na projevení svých emocí a prostor na otázky, které může mít. Je důležité se bavit přirozeně, nebagatelizovat, ale také nezveličovat. Mluvit o tom v normálních situacích – na procházce, doma u večeře atp.
Dokážete na základě nasbíraných zkušeností formulovat nějaký zobecňující závěr? Bude mít současná krize z hlediska závislostí nějaké dlouhodobé dopady?
V důsledku válečného konfliktu na Ukrajině do České republiky přicházejí lidé, mezi nimiž mohou být i lidé se závislostí. Důležité je těmto lidem včas poskytnout podporu. Služby se budou muset na takovou skutečnost připravit, na naši linku je nyní možné napsat e-mail i v ukrajinském jazyce, linka je celostátní a zdarma, mohou na ní volat všichni. Linka funguje v českém jazyce, ovšem v případě jazykové bariéry se snažíme klienta nasměrovat na další pomoc.
Do budoucnosti ale nevidím a vůbec si netroufám odhadnout, jak se dopady z hlediska závislostí projeví. Nevím totiž ani to, jak současná krize dopadne. Nezbývá než doufat, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
