Průzkum byl iniciován na základě aktuálních společenských změn u nás i ve světě a zúčastnilo se ho více než patnáct set lidí starších osmnácti let. Podle výsledků změnilo svůj názor na víru během posledních dvou let necelých 5 % lidí, přičemž 2 % uvedla, že věřit v něco začala, 3 % naopak v cokoli věřit přestala. Nejvíc, 64 % lidí, uvedlo, že v nic nevěřili a stále nevěří, 23 % pak věřilo a věří pořád.
Zajímavě dopadla i otázka na existenci samotného Boha. Věří v něj pouze pětina respondentů, nejvíc (35 %) lidí uvedlo, že nevěří v Boha, ale věří v nějakou vyšší moc, tedy v osud, náhodu, přírodu, vesmír, energii, karmu, posmrtný život nebo v něco, co je nad námi. Celkem sedmdesát pět procent lidí souhlasilo s tím, že pokud budeme dělat špatné věci, časem se nám to vrátí.

Až pětinu dotazovaných vedla situace kolem koronaviru také k úvahám o smyslu života na Zemi. Častější sklony k tomu měli kromě věřících ženy a lidé starší šedesáti let. Podle analytičky STEM/MARK, Gabriely Šamanové, je tento výzkum jedinečný právě tím, že se vůbec poprvé zabývá třeba i názory lidí na historii Země a přírody, na evoluční teorii a biblické stvoření. „Tyto výsledky zaujaly i mě. Jedna z otázek zněla: Pokud byste se dozvěděli, že má evoluční teorie z hlediska vědy trhliny, zajímalo by vás to? Sedm z deseti dotazovaných odpovědělo, že by se chtělo dozvědět více. Téměř dvě třetiny lidí se k evoluční teorii přiklánějí,“ uvedl svůj postřeh na tiskové konferenci zakladatel organizace Maranatha Radim Passer, který celý průzkum inicioval.
Věřit začínáme už v dětském věku
Z průzkumu vyšlo, že lidé si otázky kolem víry začínají uvědomovat už v dětství. „Myslím, že právě proto má školství hrát zásadní roli v edukaci o víře,” řekla na tiskové konferenci Hana Loderová, ředitelka Křesťanské střední školy, základní školy a mateřské školy Elijáš. „Musím říct, že duchovní otázky stojí v českém školství na okraji. Příliš se neřeší. Předkládají se informativní formou ve společenských předmětech jako dějepis nebo občanská výchova, osobně si ale myslím, že informace a duchovní otázky se tak trochu vylučují.
Dovolím si příměr. Bude-li vaším koníčkem třeba matematika a bude-li vám ji vysvětlovat člověk, který má jen povrchní matematické znalosti, nikdy se nestanete matematikem. Je velmi důležité mít zájem a prožitek. A ten většinou získáte právě na křesťanské škole,“ řekla.
Podle Loderové je o duchovní školy v posledních letech čím dál větší zájem. „Konkrétně v naší škole je dvou a půl až trojnásobný převis, když se k nám chtějí děti dostat, a to jak na základní, tak už i na střední škole. To hodně vypovídá o naší společnosti. Vysokoškolsky vzdělaní lidé chtějí, aby jejich děti vzdělávali křesťané. Chtějí, aby měly pojem o etických a morálních hodnotách, protože si uvědomují, že jsou ve společnosti na ústupu,“ dodala pro web Zítřek.cz Loderová.
