Ceny zboží v červenci ve srovnání s loňským rokem vzrostly o pětinu – mouka zdražila téměř o 2/3, polotučné mléko o 2/5, za chléb platíme víc o 30 %, máslo stojí o 60 % víc a jedlé oleje podražily o 2/3. Podle analytiků tempo zdražování začalo zvolňovat, inflace ale poroste i nadále. Záležet bude i na vývoji cen energií.
Jenže nejen ty jsou tím hlavním, co se projevuje v konečné cenovce za jídlo. Ekonomové poukazují na to, že ceny v obchodech jsou vysoké i kvůli neúměrnému a mnohdy umělému zvyšování marží řetězců. Hovoří dokonce o kartelových dohodách mezi obchodníky. Ekonomka Jana Matesová zmiňuje nejen potraviny, jejichž cenu zahraniční řetězce v Česku zvyšují mnohem více než ve svých domovských zemích, jako příklad ale uvádí i oblečení. „Jeho ceny v západní Evropě nerostou. U nás je zahraniční oděvní řetězce zvýšily meziročně o 20 procent.”
Pokud jde o potraviny, ministerstvo zemědělství v dubnu slibovalo, že začne kontrolovat marže obchodníků u čtyř základních potravin – másla, drůbežího a vepřového masa a pečiva. Z kontrol ale nakonec sešlo. „Marže může oficiálně kontrolovat pouze ministerstvo financí, potažmo specializovaný finanční úřad, který se v posledních měsících intenzivně věnoval pohonným hmotám. Ministerstvo zemědělství požádalo resort financí o provedení cenového šetření uplatňovaných nákupních a prodejních cen vybraných potravinářských výrobků v obchodních řetězcích. Ministerstvo financí však našemu požadavku nevyhovělo,“ řekl serveru tn.cz mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.
Už tři měsíce prudce klesá cena řepky na světových burzách, v minulém týdnu se obchodovala za 623 €/t. To je dokonce nižší cena, než za kterou se obchodovala loni v listopadu (tehdy zhruba 700 €/t). Mělo by se to brzy projevit na spotřebitelské ceně oleje v obchodech. pic.twitter.com/zihX4jFPKY
— Zdeněk Nekula (@ZNekula) July 27, 2022
Pekaři: Ani o polovinu levnější mouka nás ke zlevnění nepřiměje
Podle Potravinářské komory by pomohlo také snížení 15procentní DPH na potraviny, která je v Česku jedna z nejvyšších v Evropě. O tom ale vláda nechce ani slyšet. „V současné době by i menší snížení DPH u potravin, energií nebo pohonných hmot přineslo extrémní výpadek příjmů do rozpočtu. Snížení DPH u potravin se navíc nemusí promítnout do koncové ceny pro zákazníka,” řekl Bílý. A tak Češi žijící v pohraničí stále ve velkém míří za nákupy do Polska. Shodují se, že i za běžný nákup základních potravin ušetří v řádu stokorun. Polsko až do konce roku prodloužilo nulovou daň na 300 položek, jinak je sazba 5 %. Pro srovnání, v Německu je DPH na potraviny 7 a v Rakousku a na Slovensku 10 %.
Jak se zdá, se zlevňováním nemůžeme počítat ani například u pečiva. Cena obilí sice na burze klesá, zemědělci ho nicméně raději drží ve skladech s vidinou toho, že jeho cena ještě stoupne. Vyšší výkupní cena se ale pak promítne do cen mouky a následně i pečiva, takže k zastavení růstu cen pro spotřebitele nejspíš nedojde. Podle pekařů by ani pokles cen pšenice a mouky na polovinu ze současné ceny nestačil na zlevnění pečiva. Klesnout by musely i ceny dalších vstupů, zejména plynu.
Zpracovatelé masa avizují další zdražení. Lidé se při nákupech zařídili po svém
Budoucí ceny energií vidí jako rozhodující i zpracovatelé masa. Ti by ho i přes jeho prudký růst z posledních měsíců potřebovali zdražit ještě alespoň o 25 %, aby pokryli rostoucí náklady. Do těch zasahují kromě cen krmiv také rostoucí mzdové náklady vlivem vysoké inflace.
Podle Pavla Březiny z Asociace českého obchodu tak není divu, že lidé kvůli současné situaci začali měnit své nákupní chování. „Je dominantní rozhodování právě ohledně ceny. To znamená, že je větší odliv od masa nebo farmářských výrobků a lidé více přecházejí na akční položky a privátní výrobky řetězců.” Lidé se prý naučili, že v případě privátních značek už dávno nejde jen o levné alternativy, ale často o velmi kvalitní potraviny za rozumnou cenu.
Zákazníci se zkrátka zařizují podle svého a mají na současnou situaci v Česku svůj pohled, což se dá vyčíst i v diskuzních fórech. „Inflace dosáhne vrcholu přesně v té chvíli, kdy lidé přestanou nakupovat. A přesně tím okamžikem přijde pokles v hospodářském cyklu, narovnání podmínek, jak na poli cen, tak na poli mezd. Naopak spoléhat na zastavení růstu cen v okamžiku, kdy je neustále slibováno, že lidem se z veřejného a na dluh dosype, je utopie,” myslí si Ivo.
„Inflace je zcela přirozený jev vznikající v ekonomice s nepřirozeným prostředím. Tedy například nízkou produktivitou práce, nadhodnocenými příjmy obyvatel a uměle podhodnocenou měnu,” domnívá se jiný diskutující a další přidává své řešení: „Musíme všichni šetřit, nic nekupovat, jen nezbytné jídlo, nic víc. Je to o nabídce a poptávce.”
V příštím roce by se měla inflace podle ekonomů začít postupně citelněji zmírňovat. Za celý letošní rok vykáže pravděpodobně průměrné celoroční tempo 16,5 procenta, příští rok zhruba 11 procent. Ke dvouprocentnímu cíli by se pak inflace podle České národní banky mohla dostat v první polovině roku 2024.
Zdroj:
CNN Prima News, TN.cz, iDnes
