Connect with us

Zadejte svůj dotaz

.

Slovo odborníka

Profesor Jiří Škoda o dětech lapených v sociálních sítích

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

Snad žádný fenomén naší informační společnosti nevzbuzuje tolik vášní jako sociální sítě. Na rozdíl od těch pavoučích, které lze vymést koštětem, jsou sociální sítě mnohem rafinovanější a pro svou virtualitu téměř nedotknutelné. Kdo z mladých dnes není na instáči nebo na TikToku, jako by vůbec neexistoval. Facebook nezmiňuji jen z toho důvodu, že jde o zapadající hvězdu, kde už jsou jen ti nemožní „oldschools“. Význam sociálních sítí už reflektují i mnozí rodiče, kteří začínají být znepokojeni svým dítkem přirostlým k mobilu, tabletu nebo počítači, dítkem prožívajícím panické ataky z vypnuté wifiny nebo z klesajících procent nabití baterie v telefonu. Ruku v ruce s těmito jevy přicházejí i fenomény, které se souhrnně nazývají rizikové chování v kyberprostoru. Ano, sociální sítě dnes vytvářejí vlastní specifický svět, možná i vesmír. Člověk v něm není malý, tlustý, ošklivý, šilhavý, s křivým nosem, pihatý, s odstávajícíma ušima, jak se vidí v reálném světě, ale je velký, silný, krásný, všemocný, všemi milovaný. Zkrátka není takový, jaký je, ale je takový, jaký by chtěl být. Úspěšnost se v tomto virtuálním světě neměří školními známkami, kariérním postavením nebo výší platu, ale počtem lajků, počtem sledujících, počtem sdílení. Položme si otázku, co je snadněji dosažitelné? Dobré známky nebo určitý počet lajků? Jak je tato „měna“ ošidná, ukázal nedávno případ Dominika Feriho.

Lze se tedy dětem divit, že jsou pro ně sociální sítě tak atraktivní? A to ještě nemluvím o jednom kouzelném fenoménu, který si nazvěme třeba bublina skupinové shody. Zatímco v reálném životě se setkáváme s lidmi všelijakými, z nichž nám většina více či méně leze na nervy, tak ve virtuálním světě se obklopujeme lidmi, se kterými si rozumíme, máme podobné názory a sdílíme podobné hodnoty. Velmi brzy tak podlehneme falešné iluzi, že celý svět s námi souzní (tento stav se označuje coby efekt falešného konsenzu) a náramně se pak divíme, že například prezidentem byl zvolen někdo, koho přece nikdo z lidí v našem okolí nevolil. Jaksi jsme zapomněli, že vedle naší bubliny skupinové shody existují i lidé, kteří patří do jiných bublin, nebo se jakýmkoliv bublinám raději vyhýbají.

Jak tedy nahlížet na sociální sítě pohledem pedagoga? Snad nejradikálnější názor formuloval již v roce 2012 německý neurolog a psychiatr Manfred Spitzer, který definoval takzvanou digitální demenci, tedy psychický proces, ve kterém přílišné užívání digitálních médií vede k rozkladu kognitivních (poznávacích a hodnotících) funkcí mozku v rozsahu, který se dá přirovnat k podobným projevům lidí s některými typy senilních demencí. Ohlas Spitzerovy odborné práce, který pronikl i do denního tisku, byl dán především vynikající vědeckou erudicí Manfreda Spitzera, a dále tím, že ve své práci citoval značné množství seriózních výzkumných studií, které se problematikou digitální demence zabývaly. Ve Spitzerově podání představují moderní digitální technologie zlo, které zapříčiňuje úpadek, rozmělnění a fragmentaci myšlení a vědění, činí zejména z dětí bytosti lenivé, obézní, shrbené, omezené, milující primitivní násilí a pornografii. Nikoliv náhodou se zde nabízí srovnání s prudérností viktoriánské éry, která podobné děsivé následky připisovala nadměrné masturbaci.

Od publikování Spitzerovy práce uplynulo již téměř deset let a dlužno konstatovat, že naši společnost ještě stále neovládá armáda primitivních otylých dementů. Ba právě naopak. Digitální technologie za tu dobu prodělaly obrovský rozvoj, který se mimo jiné projevil i v nebývalé oblibě sociálních sítí. Pro generaci našich dětí je virtuální svět sociálních sítí možná reálnější než svět, který jsme zvyklí nazývat reálný. V současné době bijí na poplach především psychologové. Dítěti se podle jejich názorů reálný svět odcizuje, dítě si neosvojuje vzorce chování, které bude v reálném světě potřebovat, nerozvíjí dostatečně svou sociální a emoční inteligenci. Tyto argumenty jsou závažné, neboť lidský mozek není nástrojem k přemýšlení, ale především nástrojem k řešení sociálních vztahů. Ano, máte pravdu, sociální vztahy řeší mládež velmi intenzivně i na sociálních sítích, ale vzhledem k oněm již zmiňovaným bublinám nemusejí být sociální vztahy na sociálních sítích vždy rovnocenné vztahům skutečným. V reálném životě člověk často musí vycházet i s lidmi, kteří – kulantně řečeno – nejsou jeho šálek čaje. Na rozdíl od reálného světa se ve světě virtuálním můžeme takovým lidem jednoduše vyhnout.

Ještě zmíním jednu oblast, kde mají sociální sítě na naše děti značně deformující vliv – a tou je naše krásná mateřština. Košatý a vybroušený český jazyk, jazyk Čapka a Vančury, je na sociálních sítích brutálně znásilňován do podoby jakéhosi facebookovského ptydepe, který plní doslova i funkci kryptojazyka své sociální komunity a který je pro nás „oldies“ prakticky nesrozumitelný. Tento podivný jazyk mládeže na sociálních sítích nezná velká písmena, nezná diakritiku, věta čtyř a více slov je doslova lingvistickou raritou, neboť tento jazyk komunikuje hlavně pomocí různých zkratek, a sice zejména anglických výrazů. Cílem je komunikaci zjednodušit a maximálně urychlit. Není divu, že čím dál větší oblibě se u mládeže těší sociální sítě, které používají zejména vizuální komunikaci pomocí obrázků a videí (Instagram, TikTok) a které se už beze slov obejdou úplně, protože i psaní zkratek je pro mládež otravné. Prostě KISS (Keep It Short and Simple – udělej to stručně a jednoduše).

Zdroj: Shutterstock
Sociální sítě jako důležité pojítko mezi lidmi uvrženými do různých typů lockdownu
Zdroj: Shutterstock

Dštít na sociální sítě síru, hromy, blesky a smrady pekelné by však bylo velmi krátkozraké. Přišel koronavirus a vše tradiční a zajeté otočil doslova vzhůru nohama. Hloubku a rozsah toho, jak koronavirus naši společnost poznamenal, si stále ještě v plné míře neuvědomujeme. Sociální sítě, jimž bylo vyspíláno na různých fórech odborných i populárních, se najednou ukázaly jako důležité pojítko mezi lidmi uvrženými do různých typů lockdownu. Jejich kouzlo najednou objevily babičky, skypující se svými vnoučaty, stejně jako učitelé, uvržení do vírů distanční výuky. Odmítané sociální sítě se najednou staly běžným pracovním a komunikačním prostředím. Navíc s globálním rozsahem. I lidé zpočátku konzervativní a skeptičtí se rychle se sociálními sítěmi sžili a dnes přemýšlejí o tom, jak distanční výuku uplatnit i v době postcovidové. Fantazii se meze nekladou. Zkrátka a dobře sociální sítě jsou zde coby významný fenomén naší doby, který výrazně usnadňuje a rozšiřuje komunikaci s lidmi z různých částí světa. Nelze se tvářit, že tento fenomén neexistuje. Je naopak třeba s ním aktivně pracovat a využívat ho ku prospěchu nás i našich dětí. Třeba jako podporu výuky cizích jazyků. Pamatujete si ještě na nucené pěrepísivanije s druzjámi iz Savětskovo sajúza? Sociální sítě by pro pilování cizích jazyků mohly mládeži poskytnout platformu neskonale širší a atraktivnější. Pro učitele představoval nucený vstup do virtuálního světa v rámci distančního vzdělávání mnohdy objev celého nového neznámého vesmíru. Mohli začít využívat nebo sdílet celou řadu různých didaktických materiálů, animací, vizualizací, videí či různých simulátorů a modelů, kterých internet nabízí velké množství, a to pro výuku všech možných předmětů. Paradoxně nám tak spojení dvojího zla, koronaviru a sociálních sítí, přineslo z pedagogického hlediska obrovské výzvy pro změny ve výuce, které by měly pozitivní dopad na žáky našich škol. Nejjednodušší definice učení praví, že jde o adaptaci na prostředí, v němž organismus žije. (Učení samozřejmě není pouze lidské specifikum.) Jsou-li tímto prostředím sociální sítě, pak ti, co se musejí adaptovat, nejsou naše děti, protože ty už dávno adaptované jsou. Jsme to my. Rád bych se proto přimluvil za to, abychom sociální sítě nezatracovali, ale brali je jako výzvu a příležitost pro rozvoj našeho vlastního učení. Kognitivního, sociálního i emočního.

Foto: Miloš Schmiedberger
Autor článku: Prof. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. – akademik, pedagog a děkan na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Foto: Miloš Schmiedberger

Může se Vám líbít

Sticky Post

Zejména v květnu 2024 je klíčové zaměření na komunikaci ve vztazích a hledání rovnováhy mezi osobním rozvojem a péčí o domov a rodinu. Tyto...

Sticky Post

Ve škole Viertola ve finském Vantaa došlo k tragickému incidentu, při kterém tři děti ve věku 13 let utrpěly zranění střelnou zbraní. Policie reagovala...

Sticky Post

Vyzkoušela si manželství po boku bouřliváků jako jsou zpěváci Dan Hůlka a Pepa Vojtek. Ta sice nevyšla, ale ne nadarmo se říká - do...

Domácí politika

Ve čtvrtek 23. listopadu zveřejnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na svých sociálních sítích příspěvek v podobě infografiky. Příspěvek je uveden stručným komentářem "Graf...

Sticky Post

Krásnou a milou Alex Mynářovou jsme zastihli při moderování křtu nového videoklipu královny dětských srdcí Míši Růžičkové. Alex ale nebyla na akci sama, měla...

Sticky Post

Báru Kodetovou jsme zastihli na tiskové konferenci k připravovanému prvnímu nezávislému AKO Beauty kongresu, který se uskuteční v září v Praze. Byla jako vždy...

Sticky Post

V posledním červnovém týdnu natočil Michal Nesvadba svou poslední klapku v populárním dětském pořadu Kouzelná školka. Jeho poslední díl byl odvysílán v pátek 30....

Sticky Post

Je vaše dítě ve škole nekoncentrované? Má problémy s učením? Nesoustředí se? Pomůže vám Brána ke knihám. Naši odborníci provádějí diagnostiku poruch učení. Zároveň...

Sport

Sportování je pro děti velmi důležité. Nejen, že rozvíjí jejich pohybové dovednosti a celkově prospívá jejich zdravému vývoji, ale učí je také disciplíně a...

České celebrity

Písničkářka, skladatelka a textařka Míša Růžičková se už dvacet let věnuje tvorbě pro děti. Toto jubileum se rozhodla oslavit ve velkém stylu. Nejen, že...

České celebrity

Malé pacienty ve Fakultní Thomayerově nemocnici, přišli pozdravit herci ze seriálu ZOO Sabina Laurinová, Michaela Tomešová, Lucie Černá, Barbora Černá a Šimon Bilina. Svátek...

Zahraniční politika

Ruský diktátor Vladimir Putin v sobotu přicestoval na poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Agentura Interfax dala Putinovu návštěvu poloostrova do souvislosti...