Z pohledu trestního práva rozhodně nic příjemného, neboť jak uvádí server trestni-rizeni.com, Tereza Hlůšková může skončit dokonce i v českém vězení, a to na dlouho dobu. Podle českého Trestního zákoníku hrozí pachateli za mezinárodní obchod s narkotiky trestní sazba 10 až 18 let vězení.
V případě, že by se jednalo o organizovanou zločineckou skupinu, horní hranice trestní sazby se zvyšuje až na 24 let odnětí svobody. A pokud se tedy prokáže před českými orgány, činnými v trestním řízení, že se jedná o trestný čin, může proti Tereze Hlůškové být vedeno trestní řízení v České republice.
Podle zásady teritoriality by se možná mohlo zdát, že pokud Čech spáchá trestný čin v cizině, nemůže za to být v České republice stíhán a odsouzen. Opak je pravdou. Podle Trestního zákoníku České republiky se totiž posuzuje i trestnost činu, který spáchal český občan v cizině nebo pachatel bez státní příslušnosti, který má v České republice povolen trvalý pobyt.
Navíc by se dokonce mohlo stát, že takový pachatel bude za stejné jednání potrestán dvakrát. Nejprve v cizině a poté i v České republice. Pokud dojde k tomuto scénáři, musí mu být při ukládání trestu v České republice započítán trest, který vykonal v cizině, ovšem pokud je to možné (těžko lze totiž započítat např. trest 100 ran holí, který byl našemu občanu uložen v některé z exotických zemí s ryze praktickým přístupem k ukládání trestů).
S účinností od 1.1. 2014 však dochází v této oblasti ke změně. Pokud někdo bude odsouzen v některé ze zemí Evropské unie, nemůže již být pro týž skutek stíhán Českým soudem. To platí i v případě, že obviněný byl v Evropské unii obžaloby zproštěn, neboť takové rozhodnutí je definitivní a tentýž člověk pro tentýž skutek nemůže být v České republice stíhán. U států ležících mimo EU ale stále platí možnost opakovaného odsouzení se započítáním trestu vykonaného v cizině za týž skutek.
Zdroj dat:
Trestni-rizeni.com