Czech Design Week v Paláci U Stýblů představil díla tuzemských i zahraničních umělců

Palác U Stýblů patří mezi historicky zajímavé, a přesto opomenuté pražské budovy z období 19. a 20. století. Kdysi jeho součástí byla taneční kavárna Boulevard, která v dřívějších dobách patřila mezi vyhlášené pražské podniky. V současné době čeká funkcionalistickou budovu rekonstrukce a před jejím zahájením, využili prostoru bývalé kavárny pořadatele 8. ročníku mezinárodní přehlídky designu – Czech Design Week.

Přes sedmdesát vystavujících umělců a designových studií poukázalo na kvalitu českého designu, ale i zahraničního. V Paláci U Stýblů bylo možné si prohlédnout bytové doplňky, autorský porcelán či streetwear oblečení studentů z uměleckých škol.

Matyáš Barák & Tripus

Matyáš Barák studoval na londýnské Royal College of Art obor – Interiérový design. V současné době je designérem na volné noze. Na Czech Design Weeku představil nevšední trojnožku, jež se promění v bránu do virtuálního světa pomocí studia VR_MUSASHI.

„Na Czech Design Weeku vystavuji kus mobiliáře do veřejného prostoru, jež se nazývá Tripus. Jedná se o celokovovou trojnožku, jejíž myšlenka tkví v tom, že v období pandemie se veřejný prostor stal postrachem všech. Přemýšlel jsem nad tím, jak ho udělat opět bezpečným. Jakmile se posadíte na Tripus, vytvoří svými chapadly novou osobní zónu. Chapadla jsou přizpůsobená pro výsadbu drobných rostlin a květin.“

Proč jste zvolil červenou variantu Tripusu?

Nápad vznikl v době pandemie, kdy jsme si měli držet určitý odstup a červená barva symbolizovala – Pozor, tohle je moje zóna! Tady sedím já! Mimo jiné také hezky vynikne v jakémkoli prostoru.

Jak dlouho jste vytvářel návrh nábytku?

První myšlenka vznikla v průběhu loňského září, když jsem odjel na chatu. Zde jsem vytvořil jeho skicu, poté mě už provázel celým rokem. Vyrobil se prototyp, nafotil se a vzápětí naprogramoval zážitek ve virtuální realitě. Vznikl i druhý model nábytku, jenž je v Londýně.

Tři body vystihující myšlenku vašeho díla…

Nadsázka, osobní prostor a společnost.

Anežka Macková – CZECH STREET STYLE 2021

Kolekce autorských materiálů byla námětem diplomové práce Anežky Mackové. „Tato kolekce nemá ambice překračovat do masové módy…“ V průběhu roku vytvořila návrhářka soubor, jenž se zabývá třemi body – slovo, veřejný prostor a oděv. První impulz, na základě, kterého vznikla myšlenka, je zavedený termín Street Style. Ten je v současné době velmi aktuálním tématem ve světe módy, avšak většinou spojován s centry světových metropolí.

„Tím, že mě baví lokální věci, představila jsem si, v jakém kontextu bych byla schopná vytvořit Czech Street Style. Kdybych to brala podle principů velkých měst, sledovala bych odívání lidí na ulici a vyfotila si je. Jelikož Česká republika má specifický vztah k módě, sklouzávalo by to k parodii – ponožky v sandálech, nátělníky a igelitky v ruce. Rozhodla jsem se vydat cestou doslovnosti, vyrazila do ulic a držela se terminologie módních časopisů. Začala jsem fotit detaily veřejného prostoru a převedla je do vizuální podoby své kolekce.“

Mladá sklářská výtvarnice, Dominika Petrtýlová, představila na Czech Design Weeku gradientové vázy. „Newvandal Objects jsou elegantnější verzí mého předchozího díla Vandal Objects.“ Inspiraci během své tvorby nacházela ve veřejném prostoru velkých měst. Tvarově připomínají Prahu, barevně Baselu.

POHLED NA SMRT PODLE GRÉTY

Gréta Kušnírová je slovenskou umělkyní, jejíž kolekce zahrnuje tři různé tvary uren v barevném provedení.

„Smrt je neoddělitelnou součástí života. Urny, které nabízejí krematoria, jsou z mého pohledu neestetické až pomalu nedůstojné. Už pravěcí lidé přistupovali k pochování svých blízkých s úctou a vkusem. Cílem mého vyjádření je změnit představu o pochmůrnosti.“

Vázy a Českej rap

Karolínu Jeřábkovou a Silvii Vytvarovou spojuje přátelský vztah a smysl pro humor. Jejich designové studio Nic novýho představilo čtyři druhy váz s názvy rapových skladeb českých autorů.

„Každá z váz se věnuje odlišné tématice – Dřina, Posh, Dno a Šouláska. Dohromady vypsané názvy vytváří určitý příběh, který je pokaždé přijat odlišným způsobem. Záleží na vnímání jedince a jeho rozpoložení.“