Před rokem jste obdržela Cenu kritiky za mladou malbu. Co vám přineslo ocenění ve vašem životě?
Spoustu změn, jelikož po tomto ocenění jsou díla více dostupná širšímu publiku. Zhruba měsíc po obdržení Ceny kritiky, jsem odjela na školní stáž do Thaj-wanu. V krátkém časovém úseku dorazila do ČR pandemie coronaviru. Všechno u nás přestalo fungovat, zato v Thaj-wanu tomu tak nebylo. Měla jsem ateliér k dispozici, což bylo příjemné. Ještě jsem odcestovala v pozdějším termínu, než tomu bylo v plánu, a díky tomu si mě všimla jedna z místních galerií, s níž spolupracuji doteď. Chystáme pro ni další skupinovou výstavu s kolegou Janem Soumarem a dalšími zahraničními umělci, která by měla proběhnout někdy na podzim.
Období pandemie zasáhlo různými způsoby chod a osudy našich životů. Když se zaměřím na uměleckou sféru, předně v ní se vyskytla řada velkých změn. Dalo by se říct, že zrovna nemalá část umělců změnila svá zaměstnání, kvůli obživě. Pro jiné byla tato životní etapa přínosnou v rámci umělecké tvorby. Jak tomu bylo u vás?
První vlna pandemie mě neovlivnila žádným způsobem, jelikož jsem byla v Thaj-wanu a zpátky do ČR jsem se vrátila až v srpnu. Avšak v průběhu druhé vlny pandemie jsem odložila diplomovou práci, přerušila studia posledního ročníku na vysoké škole a našla si náhradní ateliér v prostorách areálu Gabriela Loci. Nemůžu říct, že by se mi nedařilo, spíše naopak… Je vidět, že se lidé bojí o ztrátu peněz, takže investují peníze do řady cenných záležitostí jako je umění.
Jaký máte názor na propagaci děl prostřednictvím sociálních sítí?
Když nejde o sponzorovaný profil, jenž by se promítnul nesčetněkrát za den v příbězích, tak mi nevadí.
A co galeristé? Máte pocit, že by si všímali více propagovaných děl a vzniklých nových účtů umělců v průběhu pandemie?
Těžko říct… Možná, že v průběhu pandemie někteří galeristé z New Yorku našli talenty v Polsku, či v Maďarsku, ale až tak rapidní rozdíl v zájmu ze strany galeristů nepociťuji. Změna nastala ve fotodokumentaci výstav, které kdysi předtím nebylo možné vyfotit anebo navštívit pro velkou vzdálenost. Došlo k zpřístupnění umění, což považuji za příjemné.
Z obrazů sálá teplo barev a vůně dálek. Předně zobrazují řadu rostlin, exotických zvířat, ale i takových, jenž dávno neexistují. Také postavy žen nabízející svá nahá těla nočním tulákům. Proč jste zvolila tuto tematiku? Stojí za každým obrazem nějaký příběh?
Před pár lety, během cest do jihovýchodní Asie, jsem se začala více věnovat tématu prostituce. Většina obrazů má smyšlené příběhy i postavy a v minulém roce vznikly cykly na tohle téma pro výstavu v Galerii kritiků. Jednalo se o portréty dívek ve věku 12–15 let, které byly zachráněny jednou z organizací v Kambodži, a to ze spáru prostituce. Bohužel, brzy po záchraně zemřely, jelikož už v té době byly nemocné.
V rámci studií jste absolvovala dvě zahraniční stáže, nejprve ve Velké Británii a poté v Tchaj-wanu. Čili v zemích s bohatou historií, odlišnou kulturou a také mentalitou. I přes další jiné odlišnosti, které bychom určitě našli, uměla byste určit aspoň jediný bod, v nímž by se obě země podobaly?
Láska k jídlu… (smích)
A co takový rodinný vztah?
Rodinné vazby jsou silnější na Tchaj-wanu než ve Velké Británii. I přestože je student na vysoké již dospělým, rodiče se o něho nadále starají.
Jaký byl přístup profesorů ve VB a jaký na Tchaj-wanu?
Ve Velké Británii byla studia o dost více náročná, jelikož profesoři vyžadovali 100% spolupráci od studentů vzdělávacího programu – Erasmu. Na Tchaj-wanu byla výuka dost omezená, jelikož profesoři neuměli anglicky, takže jsem se mohla plně věnovat a soustředit na práci v ateliéru.
Plánujete v brzké době výstavu?
Vystavovala jsem Paralelní scénáře v The Chemistry Gallery. Zároveň na této výstavě bylo možné vidět díla od Jana Soumara a Annemari Vardanyan. V přelomu leden–únor je v plánu sólová výstava v Trafo Gallery.
Na instagramu sdílíte i fotografie z letištního prostředí… Jaký typ letadla umíte pilotovat?
V současně době létám Cessnou 172 a 152.
Troufnete si do budoucna i na řízení boeingu?
Je to dost finančně náročné a snažím se „nalétat“ potřebné hodiny. Licence se rozšiřují, tak i cesta k tomu se stát dopravním pilotem.