Na svých dílech pracuje lazurovací technikou starých mistrů. Jako podklad používá akrylové barvy, na které v tenkých vrstvách nanáší barvy olejové.
Právě tato technika je krásně vidět na jeho nejnovější trilogii Kvetoucí sakury, inspirované posledním dílem Damiena Hirsta. Kvítka sakury byla vrstvena při třech až čtyřech setkáních s obrazem, čímž v malbě vznikne větší hloubka. I to je důvod, proč pracuje na několika obrazech najednou. „Maluji z pozitivní motivace, žene mě touha tu věc dodělat,“ popisuje Knap své pocity, které zažívá, když se před ním rodí nový obraz.
Na Romanových obrazech je s odstupem let vidět, jak se jeho styl malby upevňuje a tahy štětcem jsou jistější a jistější. Z plátna na diváka dýchá vyvážená barevná kompozice a cit pro barevnou perspektivu a u děl s reálným podtextem není vidět ani jeden náhodný tah štětcem. U abstraktních obrazů pracuje s principem náhody, jenž při následných setkáních s rodícím se dílem krotí do vyváženého kompozičního celku.
„Malování je pro mě příprava na důchod,“ dodává Roman Knap, jenž si sám sebe představuje jako vlídného staříka.
Zdroj: Autorský text
