Absolvoval jste pražskou UMPRUM v Ateliéru skla u Ronyho Plesla. Zajímá mě, kdy jste se rozhodl pro design křehkého produktu, kterým je sklo?
K tomu se váže opravdu hezký příběh. Dělal jsem současně dva magisterské obory v Plzni a rodiče mi řekli, že kdybych chtěl ještě něco dalšího studovat, tak by to bylo možné a rádi mě podpoří. Už takhle jsem byl spokojený, avšak jednoho dne jsme hráli s dědou karty na chalupě. Dědeček pracoval celý život ve sklárnách, kde působil jako chemik. Jak jsme hráli karty a on při tom vyprávěl o skle, vnuklo mi to myšlenku, že sklo je krásný materiál a rád bych se mu věnoval. Následně jsem oslovil Ronyho Plesla, zda by společně s jeho týmem stál o to, abych se přihlásil k nim do Ateliéru skla na UMPRUM v Praze. A povedlo se!
Minulý rok jste obdržel ocenění v mezinárodní designérské soutěži TALENTE za projekt, jehož cílem bylo vytvořit „nepřírodní“ kameny za pomoci experimentu oxidu kovu a barevného skla. Jak dlouho vznikal projekt?
Vznikal přibližně rok. V průběhu prázdnin jsem přemýšlel nad konceptem a začal si vytvářet zkoušky. Původně se mělo jednat o tavené sklo do písku, které by se následně řezalo a leštilo. Vzhledem k tomu, že písek příliš škodil nástrojům a drobné kousky písku zanechávaly škrábance v materiálu, opustil jsem tento nápad. Vytvořil jsem z podobného konceptu zcela úplně novou techniku.
Jednalo se o upcyklaci materiálu, s tím, že jsem si ve sklárně vybral kusy skla, jež byly odsouzeny k vyhození. Použil jsem z nich ty, které se mi líbily. První se zahřály, následně se obalily další skelnou hmotou a posypaly oxidy kovu. Proces byl zcela intuitivní a bavila mě hra náhod. Tímto způsobem vznikly „nepřírodní“ kameny.

Foto: Anna-Marie Křížová
Na letošním Czech Design Weeku jste představil kolekci váz – Houbbies. V čem se liší oproti předešlé kolekci CUT?
Po dvacetileté praxi v umění jsem si dovolil vytvořit designovku, jíž představuje CUT váza. Zastávám názor, že dílo by mělo mít hloubku myšlenky, ale potřeboval jsem si po tak dlouhé době odpočinout. Proto jsem navrhl pro mě estetický tvar s tímto ,,vtípkem“ se seřezáním. Využil jsem slídy, jelikož se jedná o zajímavý materiál. Vlastnosti a možnosti využití slídy jsou opomíjeny. Jedná se o tzv. Benátskou techniku, jenž je známá již dlouhá století. Rozhodl jsem se to rozvinout do další podoby a vytvořil Houbičkovou vázu ve spolupráci s Terezou Kopeckou. Provedli jsme společně design vázy a formu využil pro vlastní projekt s jejím svolením. Když jsem formu otevřel, byla celá zarostlá houbami a skláři se mi za to smáli. Hodinu jsem ji zbavoval od tohoto porostu, abych s ní následně mohl pracovat.

Takže to už máme sklo, slídu… Jaké ještě jiné materiály používáte pro zhotovení svých děl?
Používám také silikon, jenž je použit v kolekci (Con)fusing. Obsahuje vlastnoručně vyrobené poklopy, které vznikly za pomoci užití techniky tavené plastiky, kterou jsem nakombinoval silikonovými částmi pro taktilní požitek.
A kde hledáte inspiraci?
Čerpám ji ze svého okolí a rovněž se řídím tím, že když mě něco nebaví, tak se činnosti raději vyhýbám. Čekám na impulz od svého mozku, který až si odpočine, přijdou i nápady.
Společně s designérkou skla Annou Jožovou tvoříte pro nově vzniklou značku KOMBO studio. Jaké produkty obsahuje pilotní projekt?
Pilotní projekt obsahuje kolekci KOMBO váz. Jedná se o stylizaci postavy – muže a ženy. Mají stejné průměry hrdel a spodní části, takže se dají vzájemně kombinovat a také se doplňují. Původně se mělo jednat o menší kolekci, ale nečekaně se rozšířila o další interiérové doplňky, jimiž jsou lustry a atmosférická svítidla.

Foto: Anna-Marie Křížová
Když se řekne české sklo…
Prvotně se mi vybaví Ateliér skla na UMPRUM, Rony Plesl a další významní designéři.
