Nařízení, která jdou proti sobě
Testování složek kosmetických produktů na zvířatech je sice v Evropské unii zakázáno Nařízením o kosmetických přípravcích, zvířata přesto dál trpí. Zákaz neobsahuje žádné kontrolní mechanismy a záleží tak na každé zemi, jakým způsobem jeho dodržování kontroluje. Proti výše uvedenému nařízení jde navíc Nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH). Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) totiž v jeho rámci a z důvodu zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí považuje za přípustné testovat chemické látky na zvířatech, a to včetně složek používaných výhradně v kosmetice.
Čína testování (ne)vyžaduje
V přibližně 80 % států světa zatím zůstává testování kosmetiky na zvířatech legální, například Čína až do května letošního roku vyžadovala, aby veškeré importované kosmetické výrobky byly otestovány na zvířatech. Aktivisté se tedy po svém nevelkém úspěchu radují, jejich práce ale nekončí. Nová pravidla se totiž vztahují jen na běžnou kosmetiku, ne však na produkty se zvláštními účinky. Testovat se tak nadále musejí produkty pomáhající v boji s akné, proti stárnutí pleti či pro její zesvětlení. Testování rovněž podléhají výrobky určené pro děti.
Zdroj: Shutterstock
Otřáslo světem
Kosmetický průmysl ale není jediným nepřítelem zvířat. Bez testování na nich se neobejdou především výrobci léčiv a výzkumníci. V roce 2019 otřásla světem kauza, týkající se brutálního týrání zvířat v německé laboratoři LPT poblíž Hamburku. Aktivistům ze SOKO Tierschutz a Cruelty Free International se podařilo dostat se v utajení dovnitř a odhalit, za jakých podmínek testování probíhá. LPT se zaměřuje především na preklinické testy medikamentů a toxikologické zkoušky, které nabízejí farmaceutickým a agrochemickým firmám po celém světě.
Brutálnímu zacházení byli vystavováni zejména psi, které nechávali bez ošetření vykrvácet, či opice, které násilím poutali do ocelových svěráků nebo je drželi v miniaturních klecích. V jednom případě mrštil výzkumník dokonce opicí do dveří. Testem toxicity výzkumníci zjišťují, jaká dávka daného jedu může být pro člověka smrtelná. Řízené otravy vedou u testovaných zvířat k dýchacím obtížím, zvracení, vnitřnímu krvácení či až ke smrti.
Laboratoř si po zveřejnění kauzy změnila jméno na Provivo Biosciences a zavázala se k etičtějšímu testování. Vedle pokusů in vivo (v živém těle organismu) začala také provádět pokusy in vitro (v umělých podmínkách laboratoře – například ve zkumavce a Petriho miskách) nebo pomocí simulací v IT systémech. Zatím však stále probíhá až 90 % testů in vivo.
Jak je na tom Česko?
V České republice je k pokusným účelům každoročně použito několik set tisíc zvířat (v roce 2019 přibližně 230 tisíc). Jedná se zejména o testování léčiv, nezávadnosti potravin nebo výzkum léčebných postupů. Využíváni k tomuto účelu jsou primárně potkani, myši, králíci, ryby, slepice, prasata či ovce. V některých případech se provádějí také pokusy na psech, kočkách a opicích.
„Pokus“ společnosti Bioveta
Nechvalně proslulá je v Česku například společnost Bioveta, jež z krve psů, zejména bíglů, získává veterinární přípravek dodávaný na trh pod názvem Polyglob. Každý, kdo chce provádět pokusy na zvířatech, musí získat akreditaci od Ústřední komise na ochranu zvířat, podléhající Ministerstvu zemědělství (povolení provádět testy na zvířatech má v Česku 85 zařízení). O tuto akreditaci zažádala i společnost Bioveta. V její žádosti mimo jiné stojí, že k výrobě hyperimunního psího séra bude použito maximálně 800 kusů psů domácích. Na dotaz, jaké jsou očekávané nežádoucí účinky u zvířat, společnost uvedla, že žádné, a pokus klasifikovala jako mírný. Vzápětí však ve své žádosti uvedla, že kadávery (tedy uhynulá zvířata) budou neškodně zlikvidovány.
Žádost najdete ZDE: http://eagri.cz/public/web/file/586724/_132_18.pdf
Podle ředitele společnosti Libora Bittnera byl již „pokus“ ukončen a počet použitých psů nedosáhl ani 16 % předpokládaného množství. K výrobě séra tak mělo být použito kolem 120 psů.
Zdroj: Shutterstock
Testování v číslech
Podle posledních odhadů Cruelty Free International testují na zvířatech nejvíce: Čína (20,5 milionu), Japonsko (15 milionů), USA (15,6 milionu), Kanada (3,6 milionu), Austrálie (3,2 milionu), Jižní Korea (3,1 milionu), Spojené království (2,6 milionu), Brazílie (2,2 milionu), Německo (2 miliony) a Francie (1,9 milionu).
V roce 2015 se provedlo přibližně 207 720 testů na psech a 158 780 testů na opicích.
Dle poslední zprávy Evropské komise bylo v celé EU v roce 2017 zabito pro vědecké účely celkem 23,5 milionů zvířat. Provedeno bylo 10,9 milionů experimentů se zvířaty, chováno a usmrceno dalších 12,6 milionů (ta ale nebyla použita v experimentech).
Nejvyšší počet experimentů provádí v rámci EU Spojené království (2,6 milionu v roce 2017), Německo (2,1 milionu v roce 2017) a Francie (1,9 milionu v roce 2017).
Jak pomoci? Sledujte králíka
Pokud chcete ochránit zvířata od zbytečného testování, začněte sledovat loga na obalech výrobků, jež kupujete. Jedná se především o logo skákajícího králíka (HCS – Humánní kosmetický standard), které je jediným celosvětově platným certifikátem udělovaným kosmetickým společnostem, jejichž výrobky (včetně jednotlivých složek) nejsou testovány na zvířatech. Vedle HCS existuje ještě Humánní standard pro prostředky pro domácnost (HHPS). Kritéria pro jeho získání jsou stejná jako u HCS.
Značky, které se v žádném směru nepodílejí na testování na zvířatech a pyšní se tímto certifikátem, jsou například Manufaktura, Dermalogica, Garnier, Marks & Spencer, The Body Shop, Bio-D nebo Ecover.
Kompletní přehled najdete na stránkách: https://www.crueltyfreeinternational.org/LeapingBunny.
