Včely jsou podmínkou lidské existence

Pane Jirmane, jak jsou na tom stavy českých včel, z pohledu zdraví, kondice a počtu?

Já si myslím, že co se týče zavčelení a počtu včelstev v České republice, jsme na tom nejlépe v Evropě. My jsme nejzavčelenější krajina. Co se týká zdraví a péče o včely jsme na špičce Evropy. V péči o včely nám pomáhá, že je řízena centrálně. Včely léčíme a staráme se o ně díky Českému svazu včelařů jednotně a současně v celé republice. Ale tento model zřejmě půjde stranou, protože se změnil zákon o veterinární péči a nepřikazuje již léčit tímto způsobem na celostátní úrovni. Protože my jsme léčili preventivně včely před tím, než zjistíme nákazu, zatímco nová právní úprava veterinárního zákona stanovuje léčit, až když nákazu máte. Což není dobře.

Jak se to projevuje na produkci medu a jeho ceně?

Na produkci medu má největší vliv počasí a samozřejmě zdraví včel a přírody. Když jsou včely nemocné, anebo slabé tak produkce je v podstatě nulová. Včely přežijí, když neuhynou a pokud jsou na jaře silné, zdravé a příroda je nakloněna včelaři, tak je i produkce medu. To jsou věci, které včelař neovlivní, pokud příroda nedá, bude buď mokro nebo sucho, nebo velká zima. Při malé produkci cena medu půjde nahoru, protože náš med je kvalitnější než ten dovozový. A hlavně lidé by měli konzumovat místní med (náš český med), kde jsou naše pilové částice, protože ty jsou pro organismus důležité a příznivé.

Jaký vliv má včelstvo na životní prostředí, ve kterém žijeme a na ekologii?

Vzhledem k tomu, a to je všeobecně známo, že včela je největší opylovač na světě, tak její vliv na diverzi přírody je nezastupitelný. Když včely nejsou, tak spousta rostlin zmizí, louky jsou degradované a roste tam jen nekulturní tráva, nerozmnožují se květiny apod. Celkově pak příroda chátrá. Samozřejmě, že na to má velký vliv i to, co se děje momentálně v lesích, protože včely např. tady ve Šluknovském výběžku nebo na Vysočině mají největší medovou snůšku a opylovací schopnosti v lese. Pokud ten les bude v takovém stavu, v jakém je, tak ty včely na tom budou samozřejmě hůř a příroda rovněž. Čím míň včel, tím méně květin a rostlin. Ta symbióza, ta rovnováha tam je prostě daná. Když nebudou včely, nebudou rostliny a když nebudou, tak nebudeme pak ani my.

Narážíte na teorii Alberta Einsteina o tom, že když vyhynou včely, tak vyhyne i lidstvo?

Tato teorie je založená na pravdě. Myslím, že v Německu zkusili experiment, kdy v nějakém řetězci vybrali všechno zboží, které je opylované včelami a zůstalo tam pouze 5 položek. To znamená, že pokud včely skutečně nebudou, tak potraviny taky nebudou, protože to nelze ničím nahradit. Možná to nahradíte v nějakém skleníku třeba čmelákem, ale každý si musí uvědomit, že z jara začíná a příroda se probudí a začnou se opylovat stromy, tak sice ten čmelák vyleze, ale vyleze jeden ze země a trvá mu to další měsíc, než budou čtyři. Zatímco se otevře úl a vyletí 100 tisíc včel. Takže to nelze ani porovnávat. Čmelák samozřejmě ano, do skleníku na rajčata, ale na třešňový sad to asi nepůjde.

Jak zlepšit životní prostředí a vůbec možnosti včel, aby se jim lépe dařilo?

Já myslím, že vzhledem k tomu, že včelaření je zemědělský druh podnikání a patří to do zemědělství, ale je to jediná disciplína, kde není žádná dotace. Když pominu to, že dostanu od Svazu 100 Kč na úl, tak neexistuje dotace na včelaře. Myslím si, že třeba ti hobby včelaři to ano, to je krásný, podpora tam je, dostane na jeden dva úly. Hobby včelaři jsou velmi důležití. Pokud na každé zahrádce bude včelstvo, bude to dobré, ale potřebujete tu druhou nadstavbu, a to je někdo, kdo se bude starat o chov matek, kdo je vychová, kdo je bude moci prodat, kdo je bude moci distribuovat a tam prostě chybí podpora jako na jiné zemědělské podnikání. Když si uvážete býka na zahradu, dostanete 15 tis. za hektar, který posekáte, ale včelař nedostane vůbec nic.
Když nebudou ti větší včelaři od 150-ti do 200 úlů, kteří to budou mít pro podnikání a tito podnikatelé nebudou, tak ani hobby včelař nekoupí včelstva. No a pokud mu uhynou, tak nemá, kde vzít nové včelstvo. Je totiž důležité matky obměňovat šlechtit, aby chov byl kvalitní. To je velice důležité. A když podpora od státu není a neexistuje žádná, tak pak je to všechno jen na samotném včelaři. A potom, když se chov třeba na dva roky zhroutí, tak to budeme těžko napravovat.

Jak se může člověk zapojit do včelaření, jak s tím začít a v jakém věku?

Věk není rozhodující faktor. Můžete začít od mala. Moje vnučka včelaří už od 5-ti let. Nesmíte se včel bát, to je základ. Ta alergická reakce na bodnutí je vždy. To má každý včelař, oteče každý, když dostane žihadlo, když to není úplně kritické, tak se s tím musíte smířit, ale nejlepší je začít včelařit pod nějakou základní organizací, hlavně pro tu informovanost, protože když budete členem organizace, máte každý měsíc přístup k časopisům, máte čerstvé informace, dostává se vám možnost léčit včely spolu s ostatními. V dnešní době se tomu lidé vyhýbají, zejména z toho důvodu, že nechtějí být organizovaní, ale myslím si, že je to zájmová činnost, velice prospěšná činnost a měla by být nějakým způsobem řízená a prováděna odborně. Laik v každé činnosti dokáže napáchat hodně škody.

Jak se vyvíjí počet včelařů v České republice, resp. ve střední Evropě?

Je to země od země, my jako Česká republika jsme na tom velmi dobře. Máme velkou základnu, hodně včelařů, hodně hobby včelařů i dost velkých včelařů, kteří mají i 1000 úlů. Zatím jsme na tom dobře. Stárne základna organizace, stejně jako všechny organizace stárnou, ale přichází i mnoho mladších včelařů. Je vidět, že podpora, která přišla od kraje na začínající včelaře, byla dobrá, trochu to nastartovala, ale chybí další krok, o kterém jsem již mluvil, že je potřeba ještě pomoc i větším, ale v Evropě jako takové to není zrovna dobré. Třeba Německo, poměrně velká země, se potýká s velkým nedostatkem včelařů a Francie za poslední roky spadla až o 50 %. V západní Evropě vývoj není dobrý. Východní Evropa je na tom podstatně lépe, příkladem je Ukrajina, Polsko, Pobaltské země, včetně Slovenska a Maďarska.

Jak se vyvíjí, resp. existuje závislost počtu včelstev na zemědělské výnosy?

To je základ, protože například u pěstování řepky se uvádělo až o 30 – 40 % větší výnos, u ovocných sadů je až o 50 %, když tam včely jsou, ta závislost mezi plodinou a včelou je obrovská, takže tam, kde jsou včely v dostatečné míře, tak tam jsou i velké výnosy. Tak to prostě je.

V dnešní době je celá řada produktů z medu, všichni používáme med do potravin, ráno sladíme čaj, ale jsou i další odvětví, která se rozmáhají, např. terapie včelou, existuje řada včelích produktů. Jaký je dopad na zdraví?

V současné době se hodně rozvíjí Apiterapie, je to krásný obor. Z vlastní zkušenosti bych řekl, že to je pozitivní pro zdraví člověka. Co se týká léčby včelím jedem, je to závislé také na alergii člověka, ale jsou už popsané výsledky na revmatismus, a doopravdy jsou ty výsledky hodně kladné. Samozřejmě, že pokud má ten člověk revmatismus hodně rozšířený, tak to asi nebude nijak patrné, ale co se týká prevence a takového mírného průběhu revmatismu, tam je obrovská úspěšnost a myslím si, že je to cesta. Myslím si, že Apiterapie není využívaná tak, jak by měla být, protože včela dokáže spoustu produktů člověku poskytnout. Je zde propolis, mateří kašička, včelí jed, to jsou všechno produkty včel, které si myslím, že nevyužíváme tak, jak bychom mohli.

Co byste vzkázal zájemcům o včelaření, jak začít a co by pro to měli udělat?

Měl by zejména chtít. Pokud má zájem a pokud si myslí, že by se mu to líbilo, protože včela je živý organismus. Pak se musíte starat, i když se vám nechce, takže to není jako že začnu a zítra mě to už nebaví a jdu od toho pryč. Prostě to je živý organismus, je to velice složitý organismus, takže se musíte řadu věcí naučit, hodně věcí si přečíst a je lepší začít někde pod vedením staršího včelaře a oslovit nějakou základní organizaci.

Důležitým aspektem je zřejmě místo, kde by ty včely měl ten dotyčný začít chovat. Co je potřeba pro taková místa?

Já si myslím a je i vyzkoušeno, že místo není vše. Včely můžou být v podstatě kdekoliv, kde neohrožují druhé. Není vhodné, když jsou například pod vysokým napětím, protože tyhle věci jim nedělají dobře, neboť elektromagnetické záření není to pravé. Ale co se týká výběru místa včelnice, to místo by mělo být umístěné tak, aby včelař měl jednoduchý přístup, aby neohrožoval druhé, aby nevznikaly konflikty mezi lidmi. Včela by měla být dislokovaná na východ slunce, ale ani to není úplně podmínka. Takže závěrem si myslím, že umístění včel nemá zásadní vliv.