Alexi, jaká byla vaše nejemotivnější chvíle na olympijských hrách?
Celý den byl pro mě hodně emotivní, ale samozřejmě ten poslední zásah v zápase o bronz byl úplně nejvíc, protože to ze mě spadlo, pocítil jsem obrovskou radost i neskutečnou únavu. Ale cítil jsem obrovské zadostiučinění, že se mi to povedlo.
Vaše maminka bohužel váš boj o medaili neviděla, přesto vám věřila a posílala motivační videa, kde jste například jako malý trénoval dlouho do noci v šermírně..
Mamka mi posílala i videa, kde sekám trávu nebo jsem na chatě, ale alespoň tím odlehčila atmosféru. Vždy jsem se tomu zasmál a bylo to super. Věděl jsem, že na mě myslí.
A byla právě vaše maminka vaší největší oporou?
Určitě. Mamka mě od začátku k tomuto sportu vedla a fandila mi. Patří jí obrovský dík za to, že to se mnou takhle ještě dál dobývá a pomáhá mi.
Jak moc těžké pro vás bylo nakopnout se zpět po prohraném semifinále?
V první moment to bylo hodně těžké. Když prohrajete zápas, cítíte strašný smutek a únavu. Ale hned, jak jsem scházel z planše, sdělil jsem trenérovi: „Jdeme si pro to. Dáme ten bronz.“ Fyzioterapeut mi také hodně pomohl, rozmasíroval mi nohy. Pak jsem vyměnil všechno oblečení, abych se na boj o bronz cítil fresh, a řekl jsem si: „Tohle skončilo a teď jdu do nového turnaje, prostě to dám.“ A myslím si, že přesně tohle rozhodlo.
Jak byste jedním slovem popsal vaši tokijskou jízdu?
Zadostiučinění.
Vy se motáte i kolem hudby. Pouštíte si nějaké písničky před vašimi souboji?
Ano, já jsem tam poslouchal celý den jednu dvě písničky a před tím zápasem o bronz jsem je musel změnit, protože tam to už nevycházelo. Jinak poslouchám strašně moc hudby a vždycky potřebují slyšet něco, co mě nakopne v daný moment, a to je pokaždé jiný song.
A poslouchal jste tam i Hanu Zagorovou jako někteří čeští olympionici?
Ne, Zagorku jsem neposlouchal. (smích)
Jak si nyní užíváte náhlou popularitu?
Mám radost, že se to děje, protože si to ten sport zaslouží. Jsem rád, že lidé mají zájem o šerm. Spousta lidí mi říkala, že i když tomu nerozumí, tak to sledovala a cítila emoce, což je skvělé. Takže to vnímám tak, že popularita je součást mé práce, ale někdy je to náročné. Například včera jsem měl šest rozhovorů a ke konci dne se mi už ten jazyk zadrhával.
Dá se tedy zvládnout takhle nahuštěný program?
Naštěstí jsme to s manažerem udělali tak, že dáváme rozhovory, které chceme. Nikdo mě do ničeho netlačí, takže dělám věci, jež mi jsou příjemné. Poslední dva tři dny jsou náročné, ale příští týden si odjedu trochu odpočinout. Pak se vrátím do Česka a budu mít soustředění pro malá děcka. 28. srpna mám pak v Brně velkou akci Alexův Summer Jam, kde bude open air exhibice, na níž se moc těším.
Jaké bylo přivítání v Brně?
Skvělé. Fanoušci byli úplně nadšení. Byl jsem unavený z letu a ti lidé mi vrátili energii. Zatančili jsme si, udělali show. Bylo to super. Bavilo mě to a myslím si, že lidé to ocenili.
A jak vás bavilo dnešní odpoledne na Olympijském festivalu?
Také to bylo super. U toho pódia bylo podle mě ještě víc fanoušků než v Brně. Jsem strašně rád, že ti lidé přišli a udělali si čas nás pozdravit a zatleskat nám. Moc jim děkuji.
V pondělí jste byl hostem ve fotbalové show Tiki-Taka. Co vy a fotbal?
Já ve fotbale sleduji velká utkání. Například během mistrovství Evropy ve fotbale jsem sledoval každý zápas. Byl jsem zrovna v Itálii a můj trenér je velký kamarád trenéra italské reprezentace Manciniho. Mancini je přímo z Jesi, kde trénuji, takže se tam celý šampionát hodně prožíval. Český fotbal přímo nesleduji, na to není čas a prostor. Ale dívám se i na Ligu Mistrů a fandím našim klubům, aby se co nejlépe umisťovaly v evropských pohárech.
Vím, že jste se jako malý kluk rozhodoval mezi hokejem a šermem. Zahrajete si rekreačně hokej, nebo se už plně věnujete šermu?
Poslední roky už vůbec. Dřív jsme si v zimě pronajali nějaký stadion, kde jsme si zahráli. Ale za poslední tři roky už ne, ale rád bych si hokej zase někdy zahrál. Doufám, že se v zimě najde čas alespoň na rybník, pokud zamrzne.
Máte také hudební geny. Neplánujete udělat písničku o zisku bronzové medaile?
Písničku plánuji, až se mě na ni všichni přestanou ptát. (smích) V tu chvíli začnu o tom přemýšlet, protože dělat věci v umění pod tlakem není úplně fajn.
Mám pro vás osobní tip. Tenistka Karolína Muchová se také věnuje hudbě. Mohli byste udělat nějaký společný song dvou sportovců.
Karolínu Muchovou osobně neznám. Když ale přijde dobrý nápad, tak je to určitě předmět k zamyšlení.