Na fotografii níže je jedna z členek ImillaSkate. Na sobě má tradiční sukni, které se říká pollera, zapletené copy a buřinku. Pollery nosí ženy v Bolívii i jiných zemích Latinské Ameriky. ImillaSkate sídlí v bolivijském městě Cochabamba, avšak na sociálních sítích jejich počínání sleduje téměř 18 tisíc lidí.
Dívčí skateboardovou skupinu založila Daniela Santiváñez spolu se dvěma kamarádkami. Danielu naučil skejtovat její bratr. Ovšem během dospívání, kdy byla unavená z poznámek své matky o rozbitých kolenech, si od skejtování dala pauzu. Také Daniele chyběly nějaké ženské vzory ze světa skateboardingu. K tomuto sportu se vrátila po studiu vysoké školy. Jednoho dne se bavila s kamarádkami o tom, proč spolu všichni kluci skejtují a holky nic takového nedělají, a tak vznikla ImillaSkate. Slovo Imilla se dá přeložit jako dívka nebo mladá dáma. ImillaSkate spolu začaly trénovat, soutěžit a přibraly do party další ženy.
„Chceme ukázat, že nezáleží na tom, jak vypadáte, odkud pocházíte nebo jakým jazykem mluvíte. Každý může být součástí čehokoli. Jedním z našich cílů je ukázat partnerství a pokrok bolivijského ženského skateboardingu,“ vypráví v krátkém videu, které představuje skateboardistky, jedna z dívek. „Milujeme naši kulturu, milujeme naše kořeny a milujeme náš sport. Máme sny, máme vizi. Chceme přispět ke změně a umožnit růst naší země,“ vysvětluje dívka.
A tak se spojilo tradiční s městským
Počátky poller se datují do 16. století. Pollery do Bolívie přinesli tedy Španělé při dobývání. Sukně měly sloužit k identifikaci původního obyvatelstva, zároveň měly připomínat také to, co nosili ve Španělsku chudší lidé. Sukně si ženy nakonec přizpůsobily jako součást tradičního oděvu, pollery byly nejčastěji spojované s cholas – domorodé ženy z vrchovin.
„Cholas byly mnohdy vyčleňovány ze společenských aktivit, podceňovali jejich schopnosti,“ vypráví skateboardistka v krátkém traileru k dokumentu o ImillaSkate. Jako jejich předkové, tak i skateboardistky si sukně upravily k obrazu svému. „Pollera je spojena s venkovem, s ignoranty bez prostředků. Chceme, aby lidé pochopili, že na nošení pollery není nic špatného. Máme je v našich kořenech,“ říká pro National Geographic Daniela. „Jestli něco, měly bychom se cítit hrdě,“ dodává zakladatelka skupiny.
Holky zpočátku ani nevěděly, když přišly s nápadem na spojení tradice se sportem, kde sukně hledat. Obrátily se proto na své babičky, matky i tety. „Identifikujeme se s tímto rouchem, jelikož jsme vnučky a pravnučky žen, které pollery nosily. Nosíme je s respektem. Vážíme si významu, který je za každým oděvem,“ sdělují holky světu. A tak dívky spojily tradici a městský sport a úspěšně bourají stigma, které se pojí se sukněmi a propojují kultury.
Zdroje dat:
Imilla Skate, National Geographic