Když ji hlasatel pozval na stupně vítězů, zakroutila lehce hlavou. Čtyřiadvacet hodin po bronzové jízdě stále nevěřila, že i ze čtvrté olympiády v řadě odjede s medailí. „Pro mě to bylo stejně neuvěřitelný, možná stejně jako ta úplně první medaile,“ připomněla zlatý double ve Vancouveru, kde v roce 2010 vyhrála pětku i trojku. „Tam to bylo daleko emočně vypjatější, protože hrála hymna a bylo to poprvé. Zjevila jsem se tam jako dvaadvacetileté pískle. Uběhlo dvanáct let a já tam stála zase.“
Medaili předával Jiří Kejval
Byla ráda, že v Pekingu si medaili brala z podnosu, který přinesl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval, jehož křestní jméno bylo pro místního spíkra pořádným artikulačním oříškem. „Přemýšlela jsem, kdo asi bude předávat. A byla jsem ráda, že tam byl někdo, koho znám. Kdybych udělala nějaké faux pas, tak by mě třeba zachránil. Mám vždycky strach, že upadnu, nebo si vezmu něco jiného, než mi patří. Tak jsem docela ráda, že se všechno povedlo,“ oddechla si.
Došlo i na slzy dojetí
V závěru ceremoniálu se šťastná Sáblíková neubránila slzám dojetí. „Bylo to hodně emotivní, protože jsem si uvědomila, že je to možná naposled. I když to jsem si říkala už minulou olympiádu. Ale tentokrát už je to opravdu možná naposled, a tak jsem se snažila užít atmosféru plnými doušky, protože to jsou okamžiky, které v člověku zůstanou až do konce života,“ řekla Sáblíková novinářům s bronzovou medailí na krku.
Zdroj: ČTK
Bronzová medaile má pro trenéra Nováka cenu zlata
„Vzhledem k tomu, co všechno se stalo včetně jejího zranění, má tahle medaile cenu zlata,“ řekl novinářům dlouholetý trenér Sáblíkové Petr Novák. Ze zmíněných zdravotních neduhů trojnásobnou olympijskou vítězku trápilo, že se v tréninku před sezonou rychleji unavila a nemohla jezdit v maximální výkonnosti. A na konci minulého roku se po pádu pořezala bruslí na levém stehně. „Nemá cenu to hodně špatné popisovat. Vůbec to nebylo jednoduché a vypadalo to hrozně. Ale teď se budu těšit z toho hezkého,“ řekl Novák.
Jaké budou další kroky Martiny Sáblíkové?
Trenér Novák krátce po úspěchu sdělil, že Sáblíková zraje jako vínu. Upozornil ale, že zraje jako víno. „Nejezdí hůř, jezdí pořád stejně nebo líp. Teď se koncentrovala na Peking, aby si odvezla sedmou medaili, a to se jí povedlo. Jestli bude končit, je to na ní. Ale já sám za sebe si myslím, že ne. Ještě toho má před sebou hodně,“ prohlásil.
Zdroj: ČTK
Samotná Martina Sáblíková po závodě uvedla, že rozhodnutí o dalších krocích v kariéře neuspěchá. „Nedošlo k žádnému posunu, ale člověk nad tím přemýšlí. Je to všechno náročné fyzicky i psychicky, člověku lítají hlavou věci tam a zpátky. Nikdy nevíte, co se stane. I kdybych si naplánovala, že příští olympiádu ještě pojedu, tak nevíte, jestli to dopadne. Jestli nepřijde zranění nebo cokoliv jiného, jestli dosáhnete úspěchu… Sportovec se pohybuje na hraně a nikdy neví, jakým směrem se to otočí. Proto jsem si to chtěla užít, jako by to bylo opravdu naposled,“ líčila.
Vlastní rychlobruslařská hala je stále v nedohlednu
Zatímco Sáblíková nadále vozí cenné medaile z velkých sportovních událostí a dělá Česku ve světě skvělé jméno, čeští politici jen napíšou gratulace a vůbec nerealizují to, co jí slibovali – vlastní halu, kde by mohla důstojně trénovat.
Halu pro úspěšnou českou rychlobruslařku sliboval například po olympijských hrách ve Vancouveru v roce 2010 tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek. Plány měl třeba i bývalý premiér Bohuslav Sobotka. Tehdejší projekt ve Velkém Oseku za 1,5 miliardy ale nevyšel – firma, která jej chtěla realizovat, totiž zkrachovala. Poté se sliby a návrhy přišel Andrej Babiš. „Měli jsme připravený pozemek v Brně, ale to rychlobruslařský svaz odmítl kvůli příliš nízké nadmořské výšce,“ řekl tenkrát Babiš ve vyjádření pro server iROZHLAS.cz.
Tehdejší premiér mluvil o stavbě haly i v roce 2018 na setkání s úspěšných olympioniky po zimních hrách v Pchjongčchangu. „Měl jsem chvilku možnost mluvit s Martinou Sáblíkovou i s panem Novákem, kterým už dlouho slibujeme stadion. Měl by nám z Polska ukázat projekt a snad na Vysočině, až tam pojedeme, se konečně domluvíme.“ Jenomže i polský projekt se nezrealizoval, a Martina Sáblíková se tak svého vysněného sportoviště opět nedočkala.
Následně v roce 2019 představoval Babiš ambiciózní Národního investiční plán, kde se v záplavě slibovaných projektů na straně 121 objevila bizarní položka z oblasti sportu s názvem „Výstavba nové arény bruslařských sportů Martiny Sáblíkové“. V tabulce není vůbec uvedeno, kdo by měl rychlobruslařskou arénu zaplatit, kde vyroste ani kdy se začne stavět. Jen přibližná cena: 400 milionů korun.
Na otázku, jak je možné, že se stavba nikam nepohnula, odpověděl premiér stručně: „Nejde to bohužel tak rychle, jak bych si představoval. Stát není firma.“ Přesto po aktuálním úspěchu i on popřál na Twitteru české sportovkyni k sedmé olympijské medaili a sklidil za to obrovskou kritiku. Právě hala pro Martinu Sáblíkovou je totiž jedním z řady Babišových často připomínaných, ale nenaplněných slibů.
Souhlas. Martina Sáblíková je legenda. Gratuluju k už sedmé olympijské medaili, tentokrát na její oblíbené pětce 🥉, další nádherný úspěch v její skvostné kariéře 🇨🇿 https://t.co/abusj1ZXhD
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) February 10, 2022
„Po olympiádě naslibují vždycky všichni všechno, nejen halu, ale potom to zase všechno usne a nic se neděje,“ sdělil své zkušenosti s českými politiky trenér Petr Novák. „Jsem smířená s tím, že za mé kariéry se asi ta hala nestihne. Stále doufám, ale uvěřím, až ji opravdu uvidím,“ uvedla Sáblíková v roce 2019. Zatím to ale vypadá tak, že ji opravdu nikdy neuvidí…
Zdroj: Sport.cz, iROZHLAS.cz, Seznamzpravy.cz, Lidovky.cz
