Barboro, gratuluji vám k vítězství ve finále Livesport Prague Open. Jaké jsou vaše první dojmy z toho, že jste vyhrála turnaj na domácí půdě?
Ani nedokážu slovy popsat své pocity. Nikdy jsem nečekala, že bych vyhrála turnaj v Praze před domácím publikem, to je vždy nejvíc. Výsledek byl neúprosný, ale i tak to byl těžký zápas. První set byl hodně vyrovnaný, bylo tam mnoho shod a výhod, takže jsem ráda, že jsem hrála dobře, a nakonec vyhrála. Atmosféra byla taky perfektní a hezky se tu o nás postarali, takže za to jim patří velký dík a těším se na příští rok.
Spoustu fanoušků jste překvapila tím, že jste vyhrála titul na Roland Garros. Čekala jste, že se vám od té doby bude dařit téměř nepřetržitě?
Překvapila jsem tím hlavně i sama sebe, že jsem vyhrála. A jsem velmi překvapená, že se mi takhle daří a hraji dobře. Je za tím samozřejmě spousta práce a odříkání. Já jsem ale do toho tenisu opravdu zažraná a velice mě baví.
Od květnového turnaje ve Štrasburku máte na kontě dvacet výher a pouze jednu porážku. Máte za sebou i tři vítězná finále v řadě. To je fantastická bilance…
Mám z toho radost. Hlavně jsem neočekávala, že mohu svůj level držet tak vysoko. Hezky se to poslouchá a byla bych velmi ráda, kdybych na to ještě navázala.
V žebříčku WTA jste přeskočila Petru Kvitovou a nově jste světovou jedenáctkou. Co pro vás toto umístění osobně znamená?
Je to příjemné, hlavně to, že mohu hrát na té nejvyšší úrovni. Strašně mě to motivuje a dodává mi to inspiraci, protože vždy jsem si přála hrát singl i debl na nejvyšší úrovni. Dlouhou dobu se mi nedařilo se tam prokousat, teď se to děje a o to víc chci do toho dávat a měřit se s těmi nejlepšími. Někdy se stává, že mi trenér musí říct, že dobrý a že už to stačí, protože jsem se do toho hodně ponořila.
Kdy si vy řeknete, že to stačí?
Asi nikdy. Já mám takovou povahu, že se chci neustále zlepšovat, protože vím, že to, co hraji teď, nemusí za rok za dva vůbec fungovat. Takže se chci stále zlepšovat a myslím si, že to je na tom to krásné, že se člověk ve sportu i v životě bez ustání zlepšuje a snaží se být každý den o něco lepší. To se mi na tom velmi líbí.

Prohlásila jste, že úspěch vám dojde později. Už vám došlo, co jste dokázala za poslední týdny, či nikoliv?
Nedochází mi to. Stále jsem v jednom kole a jedu z turnaje na turnaj. Snažím se hlavně makat a držet se na vlně, jak dlouho to jen půjde.
Většina lidí od vás nyní čeká skvělé výsledky. Jak se vyrovnáváte s tlakem, který se na vás momentálně vyvíjí?
Dobře. Vím, že bych měla vyhrát, ale snažím se si ten tlak nepřipouštět. Důležité je to, abych se já cítila dobře a byla v pohodě. Když vyhraji, tak je to super, a pokud prohraji a ta druhá hráčka je lepší, tak se jede další týden na další turnaje. Opravdu se snažím to moc nevnímat a spíš si užívat to, že mohu hrát tenis a že ty turnaje teď jsou. Samozřejmě dřív nebo později přijde období, kdy se mi přestane dařit a začnu třeba prohrávat v prvních kolech, ale jsem na to připravená. Vím, že to jednou přijde, a pak se budu muset jen snažit, aby to bylo co nejkratší období.
Měla jste takhle nastavenou hlavu po celou dobu vaší kariéry?
Řekla bych, že to přišlo asi až teď. Hodně věcí se změnilo loni během pandemie, kdy tenis najednou nebyl a celkově mi to strašně chybělo. Lidé dodnes přicházejí o svou práci nebo jsou v nemocnici, umírají. Je to pro všechny strašně náročné, takže mi to tu perspektivu hodně změnilo. Ale pak nastal zlom, když jsme vyhráli mix v Austrálii a dařilo se nám pořád dál. Celkově jsem se víc uklidnila a zejména si myslím, že mi Paříž pomohla v tom, že jsem víc uvolněná. Všechno jsem si splnila, co jsem já sama chtěla. Teď si chci tenis hlavně užívat.
Nyní vás čeká odlet na olympiádu. Jak se na ni těšíte coby účastnice tenisové soutěže?
Těším se hrozně moc. Až sednu do letadla, pořádně se vyspím, přijedu do vesnice a nasaji tu atmosféru. Jsem z toho i nervózní, nebudu říkat, že ne. Myslím, že to na mě padne až tam, až tam přijedu. Snad všechny věci zvládnu. Těším se i na to, až potkám další sportovce.

Máte v hlavě nastavený nějaký cíl, kam byste se chtěla dostat, nebo si to tam jedete hlavně užít?
Většinou, když si řeknu, že chci vyhrát, tak prohraji v prvním kole. Jedu tam podat svůj maximální výkon a bojovat o každý balon. Všechny holky, které hrají tenis, se budou chtít předvést. Všechny po Wimbledonu trénovaly, aby při hrách odvedly co nejlepší výsledek, takže si myslím, že to bude hrozně náročné. Já tam jedu bojovat, a buď se zadaří, nebo ne. To stejně neovlivním, ovlivním jen tu svou bojovnost. Nekladu si na sebe nároky, prostě budu makat jako tygr a snažit se uhrát co nejlepší výsledek, ať už v singlu nebo v deblu.
Vím o vás, že jste velmi pověrčivá. Jaký je váš tradiční předzápasový rituál?
Tradičních rituálů mám hodně. Většinou jedu v těch, které začnu na začátku turnaje, ale podtrhla bych asi spánek před zápasem a stejné jídlo, abych se cítila dobře. Dělám i stejnou rozcvičku.
Jak nejraději relaxujete, když zrovna netrávíte čas na tenisovém kurtu?
Ráda trávím čas s rodinou. Jsem teta, takže si to užívám. Ráda spím, relaxuji, podívám se na film a trávím čas s přáteli. Baví mě i další sporty, takže podle času a nálady vyhledávám i aktivní odpočinek.
