Stando, ve skupině budete hrát se Španělskem, Bosnou a Švédskem. Musíte dvakrát vyhrát. Jak se vám osobně zamlouvá složení skupiny?
Složení skupiny je pro nás přísné jakožto pro ne úplně silný celek z Evropy. Dostali jsme dva těžké soupeře – medailisty nebo finalisty z posledních let z Evropy nebo ze světa, takže los nebyl úplně příznivý. Na to se samozřejmě ale nesmíme vymlouvat a musíme jednoho z nich porazit.
Jste toho názoru, že tato pozice outsidera je výhodou, jelikož se od vás nic neočekává?
Přesně tak, líp bych to neřekl. Jsme v roli outsidera, který může jenom získat, a my proti nim nemusíme v podstatě nic, takže to je jediná výhoda, se kterou jdeme do toho zápasu. Musíme tuto pozici využít.
Trenér Rastislav Trtík řekl, že „postup je odvážný cíl“. Souhlasíte s ním, nebo to vidíte jinak?
Trenér má asi pravdu, ale kdybychom nechtěli postoupit, tak sem v podstatě nemusíme jezdit. Určitě máme cíl postoupit, ale bude to nesmírně těžké.
Jaké umístění budete považovat za úspěch?
Vzhledem k tomu, že máme hodně mladý tým, který neměl ani moc času na přípravu, takže pro mě by byl úspěch, kdybychom hráli tři kvalitní utkání na dobré úvodní. A jak to dopadne, se dozvíme za pár dnů.

Zdroj: ČTK
Šampionát se koná na Slovensku a v Maďarsku. Jste rád, že odehrajete všechny zápasy skupiny v Bratislavě?
Jsem rád, ale byl bych raději, kdyby mohla být zaplněná úplně celá hala. Přece jenom by to bylo lepší hrát před více lidmi než jen před 25 % z celkové kapacity. Jsem rád, že to je blízko pro českého fanouška, který by si určitě rád našel cestu, kdyby nebylo tolik těch momentálních omezení.
Přijede vás někdo podpořit?
Ano, moje rodina, mají to kousek, takže přijedou.
Nebojíte se, že by dění na turnaji mohl ovlivnit koronavirus?
Upřímně se bojím, že by mohl, protože covid už v týmech byl v průběhu příprav jak u nás, tak i u ostatních týmech, takže i to může zamáchat kartami. Je to jedna z variant, která také může měnit průběh šampionátu.

Jak přísnou máte zavedenou bublinu?
Na můj vkus máme až moc přísnou bublinu. V průběhu týdne jsme byli čtyři dny zavřeni v izolaci, kde jsme dostávali jídlo před pokoj, takže to nebylo úplně příjemné. A teď jsme přijeli na hotel do Bratislavy, kde fungujeme v nějakém režimu. Už jsme testovaní, takže se můžeme zase scházet, je to už více rozvolněné.
Jak často vás testují?
Testovali nás hned při příjezdu a museli jsme sem přijet s negativním PCR testem. A v průběhu turnaje by nás také měli testovat.
V týmu patříte mezi leadery, nebo jste spíš ten, kdo poslouchá?
Už jsem tady čtvrtým pátým rokem, takže už bych řekl, že jsem tady jeden z těch zkušenějších. Řekl bych, že se ta pozice už nějak vyvinula. (smích)
Do běloruského Brestu jste odešel proto, abyste byl vůdčí osobnost týmu. Podařilo se vám to?
Jsem tam teprve půl roku, ještě to chce nějaký čas. Pár měsíců jsem měl na aklimatizaci, takže bych řekl, že ještě úplně nejsem ten leader, ale myslím si, že to je na dobré cestě.
Je něco, co jste se naučil v běloruské lize, a chtěl byste to přenést i do hry národního týmu?
V běloruské ne, šel jsem tam víceméně kvůli Lize mistrů, kde jsem získal zkušenosti, protože tam mám možnost si zahrát proti nejlepším hráčům na světě, a to se málokomu poštěstí. A tyhle zkušenosti se snažím předávat těm klukům, co působí v Česku.
Jakým stylem se taková zkušenost předává?
(smích) To je spíš z taktického hlediska. Říkám jim, jak to dělá ten nejlepší hráč na světě, aby se snažili to dělat podobně jako on, takže na takové bázi.
Předpokládám, že vám tyto zkušenosti pomáhají i po psychické stránce…
Ano, přesně tak. Před zápasem jsem díky tomu klidnější…
Roman Bečvář mi o vás prozradil, že jste vtipálek. Je to pravda?
(smích) No, řekl bych, že ano. Snažím se udržovat dobrou náladu v týmu, obzvlášť v těchto časech, to úplně není jednoduché. Trénujeme buď málo, anebo se málo vidíme, takže je potřeba udržovat dobrou atmosféru. A Roman také patří vtipálky, máme celkově dobrou partu.
Co váš zaručeně rozesměje, a naopak naštve?
Když jsem s partou kamarádů nebo spoluhráčů, dobře se bavíme a někdo popisuje nějakou vtipnou situaci, která se stala v minulosti. A naštve mě, když občas děláme něco, o čem vím, že je špatně a je to ztráta času.
Vaší partnerkou je sestra českého házenkáře Štěpána Zemana. Jak vzal, když jste mu oznámil, že chodíte s jeho sestrou?
(smích) To je spíš otázka na něj, ale asi nebyl ze začátku určitě nadšený…. Asi to chtělo čas. (smích)
