„Bylo to jako v postapokalyptickém filmu,“ líčí Filip Hrstič, obyvatel Slavonského brodu. „Jel jsem městem krátce po bouři. Viděl jsem dům bez střechy. Viděl jsem stromy popadané na cestě i na autech.“
Bouře zasáhly také pozemek a dům Filipa Hrstiče. Mladý Chorvat to komentuje následovně: „Sledovali jsme v přítelkyni ve zpravodajství satelitní fotky a záběry z okolí Záhřebu. Věděli jsme, že se bouře žene na naše město. Hned jsme vystartovali ven a začali sbírat vše, co se dalo: nábytek, květináče. Najednou jsem spatřil souseda, jak si klidně sedí na zahradě a popíjí pivo. Zakřičel jsem na něj, ať se jde schovat. On ale odpověděl, že se mu dobře relaxuje, protože konečně není takové vedro a začíná příjemně vát vánek.“
Co na ta slova sousedovi odpověděl? „Nic. Okamžitě jsem letěl do domu. A po pár vteřinách jsem viděl, že do domu utíká i soused. Právě v ten moment totiž bouře začala.“
Všechno, co na zahradách zůstalo, se rozlétlo na všechny strany. Filip Hrstič s přítelkyní přidržovali okno kuchyně, aby ho vítr nevyrval z pantů. Po dvaceti minutách úplného chaosu konečně bouře trochu ustála.
„Vylezl jsem na střechu a snažil se zakrýt díry, protože spoustu tašek odlétlo,“ kroutí hlavou Hrstič. „Nic takového jsem nikdy nezažil.“
Zdroj: autorský článek
