Jak se vám i vašemu malému Leeovi líbí repertoár Míši Růžičkové?
Lee vydržel s Míšou tančit a zpívat dva roky. Teď už vlivem tatínka (pozn. redakce: hudebník Marcus Tran) holduje spíše metalu. Ale jsem opravdu moc ráda, že začínal právě na Míše Růžičkové a na Popelářské, protože je to hudba, která se líbí i mě a je možné jí poslouchat pořád dokola a nezbláznit se z toho. Je to takové milé.
Jaké bylo vaše léto?
Naše léto bylo skvělé, jezdili jsme po fesťácích s Marcusem, protože Lee to miluje.
Kolik festivalů jste zvládli?
No, to vám tak úplně nepovím, ale Marcus má většinou od čtvrtka do neděle dva až šest koncertů. Ne, že by to bylo náročný, nejeli jsme samozřejmě všechno, ale hodně, kde Marcus hrál, jsme zvládli a opravdu jsme si to léto užili. Vloni jsem byla v Emirátech a zařizovala jsem náš apartmán k pronájmu, tak jsem si tu Marcusovu sezónu s Leem neužila a bylo mi to líto. Takže letos jsme si to vynahradili.
Lee je tedy tatínkova fanynka, což je ale i patrné na sociálních sítích. Jak to probíhá, když Marcus třeba doma zkouší nebo skládá?
No, on Marcus právě doma ani netvoří a ani neskládá, právě proto, aby měl klid. Ale Lee, když se ráno vzbudí, tak začne bubnovat a bubnuje celý den. A když jdeme ráno pryč z domu něco zařídit, tak se pak už ptá, kdy bude moct zase bubnovat. Takže Lee ráno vstane a bubnuje.
A učil ho tatínek bubnovat?
Ne ne, od táty vůbec žádné rady nebere. Ale přišel k nám domů bubeník z Waldagangu a ten ho učil pár hodin – lekcí a ukázal mu co a jak a je zajímavé, že tyhle rady bere. A je zajímavé, že Lee je opravdu fascinovaný na ty rady. A na konci lekce mu jen řekne, tak a teď tohle můžeš trénovat. A on opravdu jako trénuje a pak x dní opravdu trénuje, co mu řekl.
Takže má doma klasickou dětskou bicí soupravu?
Ano, má klasickou bicí sestavu. Jak to bude případně s kytarou to nevíme, to uvidíme časem. Ale zatím ho opravdu baví ty bicí. A co se týká zpěvu, tak tam to ještě neumíme posoudit. Já nejsem profík a nerozumím tomu, takže můžu říct jen to, co říkal Marcus. Ale to zpívání ještě nejde posoudit, protože ve svém věku nemá ten sval tak vyvinutý. Ale intonuje, má paměť a dokáže zahrát – zopakovat, to co slyší. A zpívání má zatím po mně, bych řekla. Tak uvidíme časem.
Dnes vás doprovodil i starší syn Antonio a vypadáte vedle něj spíš jako jeho sestra. Jak to děláte, že vypadáte tak skvěle?
Děkuju. Zrovna dneska jsem si ale říkala, že vypadám úplně strašně, a co tomu řekne módní policie, že nemám co na sebe. Já jsem teď byla rok zavřená doma, protože jsem se léčila s krví. Měla jsem špatnou krev a tak nějak všechno dohromady po tom covidu. Myslela jsem si původně, že mám postcovid, nakonec to byla anémie. Nevyráběly se mi červené krvinky, takže jsem chodila na transfuse krve, na železo. Bylo to takové krušné období, měla jsem strach, jestli nemám leukémii. Protože se dlouho nevědělo, proč se mi železo nevstřebává a proč se mi to celé děje. Chodila jsem k lékařům a nemohla jsem dýchat, ale měla jsem kyslík, jenže i presto se mi špatně dýchalo. Nevěděli jsme proč. Ale naštěstí všechno dobře dopadlo, zjistili jsme, že je to anémie. A teď mě postupně všechno přestává bolet a je všechno fajn. Takže bych asi řekla, že jsem po té době možná trochu rozkvetla, nechci úplně říct omládla. Zvlášť po tom, co jsem před pár dny oslavila 45. narozeniny.
Dodatečně všechno nejlepší a hodně zdraví. Jak jste je oslavila?
Já si nepotrpím na velké oslavy, takže jsme byli s Marcusem na obědě a pak jsme se prošli v centru. Pojedeme samozřejmě i na dovolenou a uděláme si nějaký výlet. Teď jsme byli v Berlíně na víkend a bylo to moc hezký. Byli jsme na koncertě Imagine Dragons a moc jsme si to užili. V létě a přes sezónu jsme nikam nemohli, tak jsme si to vynahradili teď. Měli jsme jet původně i bez Leeho, že si uděláme romantiku, ale nakonec nám to nevyšlo.
A jak to Lee zvládnul?
Můžu říct, že co se týká cestování a těch zážitků, tak jsme si nemohli přát lepší dítě. Protože, I když jedmee třeba do Chorvatska x hodin, tak Lee celou noc spí a probudí se, až u more. Když letíme 19 hodin na Bali, tak on to celý prospí a ani neví, že letíme. My ho naopak musíme budit. Takže i celou cestu do Berlína prospal a to jak tam, tak i zpátky. A co se koncertu týká, tak si samozřejmě vymyslel, že chce k podiu a Marcus ho v tom podpořil, vytvořili takový ten transparent z kartonu. Stáli jsme před stadionem, než nás pustí dovnitř. Marcus vymyslel plán, abychom stáli v těch prvních řadách. Takže jsme dvě hodiny čekali, pak byl koncert a pak zase, než jsme se dostali ven. A Lee celou dobu nechtěl čůrat, nechtěl kakat, nechtěl pít, jen byl šťastný z těch zážitků. Je to vážně zlatý dítě. Je to strašně zvláštní, že on už to jako takhle malé dítě vnímá. Chápu, že třeba pro třináctiletou holku by to byl zážitek. Ale on asi jak je zapálený pro tu muziku, tak to vnímá. Samotné nás to překvapilo a byli jsme unešený nejen koncertem, ale i tím, jak je skvělý. Já vím, že je to blbý, říkat to o synovi, ale je to tak.
No, asi jste měla štěstí na děti. Když je tady tak vidím spolu oba…
Ano, měla! A všechny měli výborný dětství. Ve smyslu, že nedělali scény, nebrečeli, spali. Byli báječný!
Zdroj: KF Production, Autorský text
