Z přístavu Palos de la Frontera ve Španělsku vyplul 3. srpna 1492 a v říjnu už byl v Americe. Jeho mořeplavecký výkon nebyl nijak převratný – cestovatel Rudolf Krautschneider píše: „Když si někdo sedne do lodi na Kanárských ostrovech a čtyřicet dní hraje karty, tak dopluje do Karibského moře, aniž by cokoli udělal.“ Je pravda, že následovníci Kolumba Drake, Magalhães nebo Cook podnikli mnohem odvážnější cesty. Ale Kolumbus překonal bariéru strachu. Nikdo do jeho doby nevěděl, jak široký je Atlantský oceán a zdali vůbec někde končí…
Kolumbus viděl pořádný kus Ameriky. Dostal se na území dnešního Hondurasu, Kostariky a Panamy, stanul na půdě Jamajky, Haiti a Baham. Podle dopisu, který napsal španělské královně, byla jeho interakce s domorodým obyvatelstvem mimořádně přátelská. Věnoval jim dary, Indiáni jej a jeho družinu zase pohostili, a dokonce léčili některé námořníky, kteří během dlouhé plavby onemocněli. Tento dopis ale nelze považovat za reálný popis Kolumbova přistání na americkém kontinentu. Kolumbus chtěl vylíčit svůj objev co nejvíce pozitivně, aby získal prostředky pro další plavby a další objevování.
Je pravda, že Kolumbus si až do smrti myslel, že objevil cestu do Indie. Když zemřela jeho ochránkyně, královna Isabela Kastilská, měl Kolumbus problém prosadit finanční a právní nároky vydobyté objevnými plavbami. Zemřel v chudobě.
Kolumbovy památníky jsou dnes z mnohých měst odstraňovány – stalo se tak třeba v Bostonu, Bogotě, Ciudád de Mexicu či Chicagu. Jsou pro to dobré důvody. Kolumbovi jsou připisovány kruté činy. Uzákonil politiku nucené práce domorodců, bez slitování pak popravoval ty, kteří se mu postavili. 500 domorodců přitáhl násilím na loď, aby je dovezl do Španělska, z toho 200 nechal cestou utopit v moři. Na ostrově Hispaniola popravil náčelníky místních kmenů. A tak bychom mohli pokračovat.
Zdroj: medium.seznam.cz
