Vznik NASA se datuje na začátek října 1958, agenturu ustavil podpisem návrhu zákona prezident Dwight Eisenhower. Byla to odpověď na sovětský Sputnik 1, první kosmické těleso vytvořené lidskou rukou. Tehdy 4. října 1957 sovětský vesmírný program šokoval celý svět. Eisenhower sice novinářům tvrdil, že jej ten „pitomý kus železa“ (Sputnik 1) nezajímá, ale blafoval. Byl to pro něj pořádný záhlavec. Vytvoření národní vesmírné agentury na sebe nenechalo dlouho čekat. A NASA je od té doby něčím, co sice vysává solidní částku ze státního rozpočtu, ale co také přináší mimořádné úspěchy, na které jsou pyšní nejen Američané.
První programy NASA byly zaměřeny na výzkum letů člověka do vesmíru. Primát prvního muže (i ženy) ve vesmíru znovu patřil Sovětům, ale kde NASA trumfovala, to bylo vyslání lidské posádky na povrch měsíce. 20. července 1969 je datum, které se učí všichni školáci – na Měsíci stanuli Neil Armstrong a Buzz Aldrin, členové programu Apollo 11.
V 70. letech NASA vsadila na vývoj raketoplánů. Plán na vytvoření znovupoužitelných dopravnách prostředků pro lety na oběžnou dráhu Země a dále byl až moc velkou výzvou. Katastrofa Challengeru v roce 1986 přiměla odborníky NASA změnit priority.
Nyní velkou část rozpočtu NASA polyká provoz mezinárodní vesmírné stanice ISS a provoz vesmírných dalekohledů Hubblea a Jamese Webba. Velkou důležitost mají nepilotované kosmické lety zaměřené na výzkum Marsu a dalších blízkých planet. Cíl, o kterém sní už mnoho generací vesmírných nadšenců, totiž přistání lidské posádky na Marsu, by měl být podle posledních informací naplněn až v letech 2035-2040. Pokud tedy NASA nebude předstižena jinými vesmírnými programy, které se poslední dobou prudce vyvíjí – například čínským nebo indickým.
Zdroj: nasa
