Co se vlastně v Libyi stalo? Intenzivní srážky zasáhly oblast na jihovýchodu země přímo u pobřeží Středozemního moře, které je zde strmé. Za 24 hodin spadlo kolem 400 mm srážek, co je víc než roční průměr v dané oblasti. Tento region, kde se nachází například 78tisícové město Derna, patří na libyjské poměry k hustě zalidněným.
Tomáš Púčik ale soudí, že z meteorologického pohledu byly tyto přívalové srážky i jejich rozsah snadno předvídatelné. Selhal krizový management. A na tragédii se údajně podepsaly také dvě hráze na zadržování vody, které byly dlouhodobě neudržované…
„Tyto stavby nejsou dimenzované na to, aby odolaly skutečně katastrofálním událostem. Hráz může přetéct shora (overflow), nemusí být designovaná na to, aby zachytila všechnu vodu. Ale nesmí se zhroutit a způsobit tak mnohem větší povodeň, než kdyby tam nebyla – což se právě zřejmě stalo v Libyi,“ vysvětluje Púčik.
Meteorologové soudí, že jedna hráz široká 200 metrů a druhá široká 100 metrů nacházející se těsně nad městem čelily přívalovým vlnám, které braly se sebou všechen materiál. Přehrady se zanesly nánosy štěrku a kamení, takže došlo k břehovým sesuvům na celém úseku kaňonu.
Tomáš Púčik přidává varování – něco podobného se může stát i u nás. „Budování hráz a hrází nad dědinami i městy je v módě i u nás. Pokud se neudržují nebo nejsou správně nadesignované, mohou takovéto objekty v konečném důsledku při nejhorší situaci způsobit mnohem větší katastrofu, než kdyby tam žádná hráz nebyla.“
Zdroj: Facebook Tomáše Púčika (citace uvedeny se souhlasem autora)
