Plyn šel dolů díky příznivému počasí
„Referenční cena plynu v EU právě nyní klesla pod 77 eur za megawatthodinu. Je tak vůbec nejnižší za celou dobu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Naposledy byl plyn v EU levnější letos 22. února. Bezprostředním důvodem poklesu ceny – v referenčním kontraktu nizozemské burzy na příští měsíc – je příznivé počasí i jeho předpověď pro přelom roku. Na tuto část roku poměrně teplé počasí dokonce přes víkend umožnilo navýšit naplněnost evropských zásobníků na plyn. Ta totiž stoupla z 82,9 na 83,1 procenta, což je pro tuto část roku nadprůměrná hodnota,“ říká Kovanda.
K poklesu ceny plynu přispívá také vyšší výkon evropských větrných elektráren, jenž rovněž umožňuje s plynem ještě více šetřit. Dodávky plynu ve zkapalněné podobě jsou tak nyní plně dostačující, což obchodování na burze zklidňuje. Vysoká naplněnost zásobníků je příznivou zprávou nejen pro nejbližší týdny a měsíce, ale také pro příští topnou sezónu. Ta podle mnoha expertu měla být ještě kritičtější než ta probíhající. Když nyní toto riziko slábne, klesá také samotná cena plynu.
Cena plynu v EU klesla během prosince 2022 o 45 %. Jedná si o nejvýraznější měsíční zlevnění plynu v celé historii burzovního obchodování s ním. Obavy z energeticky kruté zimy se ani zdaleka nenaplňují. pic.twitter.com/Qj2Yx0Indg
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) December 30, 2022
Důchodce čekají zlaté časy
Kovanda říká, že starobní důchodci na tom budou v příštím roce lépe než drtivá většina pracujících. Alespoň tedy z toho hlediska, jak se nárůstem svých příjmů popasují s rapidní inflací. Reálné výdělky se pracujícím v průměru propadnou o zhruba tři procenta. Důchodci by ale měli zůstat „na svém“, případně si reálně pohoršit jen v rozsahu kolem jednoho procenta. Ovšem ti z důchodců, kteří obdrží výchovné, jež se od příštího roku zavádí, navýšením svých celkových příjmů inflaci porazí.
Průměrný důchod se v rámci řádné valorizace zvýší od ledna 2023 o 825 korun, takže bude činit zhruba 19 tisíc korun. Kvůli i nadále rapidní inflaci, v příštím roce ve výši pravděpodobně 10,5 procenta, se příjemci všech typů důchodů dočkají zřejmě v červnu příštího roku ještě druhého, mimořádného navýšení. Starobní důchody v rámci této druhé valorizace stoupnou o zhruba 700 korun.
Ve druhé polovině roku 2023 se tak úroveň průměrné penze přiblíží psychologické hranici 20 tisíc korun. Zejména ženy se navíc dočkají také právě od ledna 2023 takzvaného výchovného. Stát tuto novou dávku přidělí důchodcům ve výši 500 korun za každé vychované dítě. Výchovné automaticky získají ty ženy, které odešly do penze dříve díky počtu vychovaných dětí. Ostatní zájemci o výchovné si o něj musí zažádat. Stávající důchodci na to mají čas do konce roku 2024.
Zestátnění ČEZu
V příštím roce bude dění v české energetice vévodit diskuse nad dalším osudem ČEZ. Ten nyní stát vlastní ze zhruba 70 procent a Fialova vláda v příštím roce může rozhodnout o zahájení kroků vedoucích k plnému zestátnění podniku či k jeho rozdělení na část plně státní a na část (polo)soukromou, potenciálně dále alespoň do jisté míry obchodovanou na burze.
Ve státní části by se mohla ocitnout ta část současného podniku ČEZ, jež zodpovídá za jadernou energetiku, cenotvorbu elektřiny a potenciálně i její distribuci. To by státu umožnilo lépe regulovat ceny elektřiny a současně uskutečňovat výstavbu nových jaderných bloků bez nutnosti diskuse s menšinovými akcionáři, pro něž je taková výstavba zhusta až příliš velkým rizikem.
„Nelze vyloučit, že Fialova vláda bude muset přikročit k dalším krokům, jimiž by podnikům či domácnostem v ČR ulevila od drahých energií. Řada podniků a domácností totiž teprve právě v příštím roce pocítí skutečnou energetickou drahotu, například z důvodu ukončení fixací cen energií nastavených ještě v době před předválečným a válečným zvýšením cen,“ uzavírá ekonom.
Zdroj: Autorský text, ekonom Lukáš Kovanda
