Jaké pro vás bylo připravovat se na chystaný zápas v O2 aréně, když na Ukrajině zrovna vypukla válka?
Válka začala ve čtvrtek, když už jsme zrovna s trenérem byli na cestě na oficiální vážení. Připadal jsem si jako v mlze, musel jsem se soustředit na zápas, na shazování posledních kil, ale taky na to, jestli je rodina v pořádku, vůbec jsem tomu nemohl uvěřit, ale byl jsem připraven zápasit. Je to hrozné, nikdo z nás nečekal, že by to mohlo zajít až tak daleko.
Část vaší rodiny žije v Luhansku, v oblasti, kterou ovládají separatisté. Jaké od nich máte zprávy?
Jsme v kontaktu celou dobu. Konflikt na Donbasu je už osm let, teď se to celé ještě vyhrotilo. Mám tam bratrance a prarodiče. První den nám říkali, že byly slyšet výstřely i výbuchy, teď už je to klidnější, ale zase o třicet kilometrů dál probíhají boje. Ta situace se mění ze dne na den a město od města. Ukrajinské zpravodajství nefunguje úplně dobře, takže lidé nejsou zdaleka tak informovaní, jako my tady. Babička má naštěstí satelit, takže může sledovat i evropské zprávy, další lidé ale mají převážně ruské kanály a tam se dozví jen propagandu.
Plánovali jste, že rodinu dostanete do bezpečí do Česka?
Už několikrát dříve jsme nabízeli prarodičům, ať přijedou a zůstanou, že se o ně postaráme. Ale u důchodců je to tak, že mají své zázemí a raději zůstanou, než aby se složitě stěhovali a zvykali si na nové místo. Byli bychom samozřejmě klidnější, kdyby zůstali tady u nás.
Jak vás osobně zasáhla celá ta situace?
Pro mě to není vyloženě nová situace, protože pocházím z Donbasu, tam už moje rodina válku zažila. Vnímám to ale jako akt nevyprovokované agrese, který je třeba odsoudit, a to nejen pouze slovy, ale i činy. Putin je podle mého názoru zločinec a podle toho bychom k němu také měli přistupovat.
Musí to být pro vás aktuálně mnohem těžší se soustředit na tréninky a běžnou činnost. Jak s tím bojujete po psychické stránce?
Beru to tak, že musím pokračovat dál ve své cestě. Mě čeká jen boj v kleci, ty další na Ukrajině ale boj o život. Ja nejsem ten, který by měl být litován, ale oni. Chci aspoň rozdat malou radost a vzpruhu pro lidi, co mě sledují tady v OKTAGONU. Chtěl bych ale strašně moc poděkovat Čechům za jejich pomoc. Děkuju, že se staráte i o lidi, které neznáte a kteří to potřebují. Opravdu mě potěšila ta vlna solidarity.
Měl jste nastoupit minulou sobotu do zápasu na turnaji OKTAGON 31 V O2 areně. Vaším soupeřem měl být ruský bojovník Arthur Karavaev. Organizace ale duel ve čtvrtek pozdě večer zrušila. Jaká byla vaše reakce?
Ty důvody byly celkem jasné. Vidíme to od té doby všude po světě, kdy jsou z různých utkání stahováni ruští sportovci. Je to primárně z bezpečnostních důvodů. Mohlo dojít k provokaci ze strany diváků, nevoli zvenčí směrem k organizaci, a dalším věcem. OKTAGON chránil sebe i Arthura. V aréně přeci jen bylo přes deset tisíc fanoušků a nastupovat v takové situaci jako ruský bojovník do zápasu s Ukrajincem… Oba jsme se každopádně potkali na hotelu, je to normální kluk, sportovec, který neuznává válku. Jsme oba sportovci, já jsem chtěl předvést sportovní výkon, jít vlastně pracovat. Přesto se k tomu určitá média už v ten čtvrtek začala stavět jako k válce v kleci. V pátek pozdě večer se s námi sešli promotéři a vysvětlili nám rizika a také důvody, proč se rozhodli zápas zrušit.
Jaké byly reakce na sociálních sítích poté, co byl váš zápas zrušený? Viděl jste kromě podpory i něco negativního?
Hodně lidí to pochopilo. Někdo psal, že se politika nemá tahat do sportu, ale tady už nejde jen o politiku, když umírají lidé. Chtěl jsem zápasit, ale zpětně vidím, že bylo správné rozhodnutí organizace ten zápas zrušit.
Došlo ze strany OKTAGONU k nějaké kompenzaci za zrušený zápas?
Ano, došlo. Myslím, že to není žádné tajemství, protože to Ondřej (Novotný, pozn. red.) zmiňoval na tiskové konferenci, takže to můžu potvrdit. Já i Arthur jsme dostali 50 procent. Určitě mi to neproplatí všechny náklady na přípravu, ale já jsem po zrušení zápasu počítal s nulou a jelikož nejsem milionář, člověka to zasáhne. Děkuju OKTAGONU, jak se o nás postaral. Dostali jsme 50 procent a dohodli jsme se na zápase někdy v budoucnu. Vnímám to jako velkou shovívavost od OKTAGONU, že nás podržel jak psychicky, tak i finančně.
Jak se stavíte k tomu, že sportovní organizace napříč sporty po celém světě neumožňují ruským sportovcům nastoupit? Je to podle vás správný krok ve všech případech?
Obyčejných sportovců, kteří tu válku odsuzují a ruskou vládu nepodporují, je mi líto. Jestli je to správný krok, ukáže čas.
V dějišti turnaje jste nicméně i přes zrušení vašeho zápasu zůstal a do O2 arény dorazil alespoň jako divák. Jaká byla vaše reakce na projev Ondřeje Novotného směrem k vašemu zrušenému zápasu a situaci na Ukrajině.
Nejsem sentimentální člověk, ani si moc nepotrpím na emotivní proslovy, ale přiznám se, že tohle mě zasáhlo. Když je to osobní tak prostě reagujete jinak. Musel jsem se na chvíli schovat do útrob areny. Ondrovi za jeho projev děkuji.
Za měsíc vás čeká nový zápas, tentokrát ve slovenském Šamoríně s Brazilcem Kaikem Britem, jak se na něj těšíte?
Vnímám to jako velkou výzvu. Soupeř je vysoko v žebříčku a já jdu do zápasu jako outsider, ale to mi nevadí. Tuhle pozici si užívám. Tohle je zápas, který mě může hodně posunout.
Jak vaši přípravu na tento zápas ovlivní právě zrušený zápas z hlediska váhy, počtu tréninků a dalších náležitostí?
Nijak. Mám teď necelý měsíc na přípravu na nový zápas, takže se soustředím na to. Je to sport a nakonec rozhoduje mentální nastavení a to, kdo to bude chtít víc a bude lépe připraven.
