Zelené dohodě pro Evropu byl v minulých týdnech věnován velký prostor v českých médiích, s přicházející zimou a zvyšováním cen energií, se ve svých novoročních projevech k tématu vyjádřili jak nově nastupující premiér Petr Fiala, tak dle očekávávní také prezident republiky Miloš Zeman. Ten představil Green Deal jako stejné nebezpečí pro Českou republiku a Evropu jako je Tálibán a Covid. Podle prezidenta by se Česká republika měla vyvázat z této dohody, která je podle jeho názoru příčinou zvyšování cen energií a vede k energetické chudobě, k poklesu životní úrovně a ekonomického výkonu. K Zelené dohodě byl rezervovaný i Petr Fiala, který ovšem varuje před populisty, kteří „budou chtít této situace zneužít a budou vám tvrdit, že řešení je jednoduché. Že stačí něco odmítnout nebo odněkud vystoupit. Není to pravda.” Premiér sice propaguje investice do obnovitelných zdrojů, volá ale i, stejně jako prezident, po výstavbě nových jaderných bloků a varuje před nezávislostí na fosilních palivech „takřka za každou cenu”.
Nová vláda se snaží distancovat od předchozích prosazováním přechodu k zelené ekonomice s důrazem na sankce proti znečišťovatelům. Rétorika však ukazuje, že změna má své meze, že budou podporovat všechna tato opatření, do té doby, pokud ekonomicky neovlivní životní úroveň obyvatel Česka. Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2019 se ve všech členských státech zvyšuje povědomí o nezbytných opatřeních proti změně klimatu. Pokud jde o otázku, zda je změna klimatu jedním z nejvážnějších problémů, na druhém konci žebříčku jsou země jako Bulharsko, Rumunsko a Litva. Sociodemografická data ukazují jasnou korelaci mezi informovaností a finanční stabilitou respondentů, což naznačuje, že lidé s menšími finančními potížemi budou s největší pravděpodobností považovat změnu klimatu za nejvážnější problém.
Green Deal navrhuje:
– do roku 2030 vysadit v EU tři miliardy stromů a větší ochranu pro některé z nejstarších evropských lesů
– EU získá 40 % své energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030
– členské státy EU obdrží závazné cíle pro zvýšení energetické účinnosti s cílem renovovat 3 % svých veřejných budov každý rok
– snížení emisí u nových automobilů – o 55 % do roku 2030 a o 100 % do roku 2035, což znamená konec vozů s benzínovým a naftovým pohonem
– požadavek, aby vlády urychlily instalaci nabíjecích a tankovacích zařízení pro automobily bez fosilních paliv, s cílem mít elektrické nabíjecí stanice každých 60 km a možnost tankování vodíku každých 150 km na unijních silnicích
– lodě větší než 5 000 tun kotvící v přístavech EU budou muset koupit povolenky na znečištění v rámci emisního systému, letecké společnosti, které od roku 2012 v rámci Evropského hospodářského prostoru podléhají obchodování s emisemi, přijdou do roku 2027 o bezplatné povolenky. Dodavatelé paliv pro letiště a přístavy budou mít mandát k používání „udržitelných“ paliv
Jak ukázala energetická krize, která zasáhla velkou část Evropy, ceny uhlí trhají historické rekordy, způsobily rostoucí ceny zemního plynu a klesající objem těžby. Evropští politici budou konfrontováni s těžkými otázkami a kompromisy, kdykoli se vyšší ceny uhlíku rozšíří do odvětví, která přímo ovlivňují peněženky občanů, jako je doprava nebo vytápění. Zkombinujte tyto výzvy s úkolem rekvalifikace celých segmentů pracovní síly, zejména v ekonomikách s vyššími nároky na fosilní paliva, a již lze vidět obrysy nadcházejících evropských politických bitev.
Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, uvedla, že emise CO2 musí mít cenu, „která motivuje spotřebitele, výrobce a inovátory, aby si vybrali čisté technologie“. Slíbila, že zpoplatnění CO2 bude spojeno se sociální kompenzací, aby pomohla těm, kteří to nejvíce potřebovali, zaplatit za ekologičtější dopravu a zvýšení energetické účinnosti do jejich domovů.
Průmyslové závody v EU budou čelit přísnějším omezením v rámci systému obchodování s emisemi, přičemž bezplatné povolenky budou postupně vyřazeny do roku 2030 nebo později. Systém obchodování s emisemi umožňuje výrobcům elektřiny a těžkému průmyslu nakupovat povolenky k vypouštění znečišťujících látek, ale v neustále se snižujícím počtu. Úředníci říkají, že systém snížil emise v těchto sektorech o 43 %. Nyní doufají, že využijí ekvivalentní schéma volného trhu ke snížení emisí v jiných sektorech. Komise chce, aby dodavatelé paliv do budov a vozidel kupovali povolenky na znečištění od roku 2025, protože věří, že cenové signály sníží emise účinněji než samotné stanovení norem.
Aktivisté již dlouho varovali, že systém stropů a obchodu pro tato odvětví, která dohromady tvoří více než polovinu emisí EU, by mohl zvýšit spotřebitelské účty za energii, což by přispělo k energetické chudobě a veřejným protestům. Komise uvedla, že tomuto výsledku by se dalo předejít, vzhledem k jejímu navrhovanému fondu pro sociální klima se 72,2 miliardami eur vyčleněnými z rozpočtu EU na příštích sedm let. Sociální klimatický fond by byl použit na zlepšení energetické účinnosti v domácnostech a jako pomoc řidičům, kteří přecházejí na „zelená“ vozidla.
Další kontroverze vyvolává nový návrh Evropské unie (EU) zacházet s novými investicemi do jaderné energie a zemního plynu jako s „zelenými“ a vyvolává střet mezi Paříží a Berlínem. Německá vláda kritizuje pokus Evropské komise klasifikovat jaderné investice jako šetrné ke klimatu, navzdory jejich spolehlivosti a výrobě elektřiny bez emisí. Nedávno Německo uzavřelo polovinu ze svých šesti stále funkčních jaderných elektráren jako součást svého závazku odstranit veškerou jadernou energii do roku 2022. Označování jaderné energie je ve vládě EU dlouho kontroverzní. Proti klasifikaci jaderných reaktorů jako udržitelných spolu s větrnými a solárními jsou vedle Německa také Rakousko a Lucembursko.
Francie, která získává 70 % své energie z jádra, je zřejmým zastáncem nové energetické klasifikace. Ostatní spotřebitelé jaderných elektráren jako Finsko a Česká republika podporují francouzský postoj a považují za klíčové postupně ukončit provoz uhelných elektráren. Bruselský kontroverzní návrh zařadit zemní plyn a jadernou energii mezi přechodné zelené zdroje energie, by mohl projít, pokud by země umožnily bezpečné a ekologicky šetrné způsoby likvidace radioaktivního odpadu. Ústřední složka návrhu EU by považovala takové jaderné elektrárny splňující tyto specifikace za „zelené“ pouze do roku 2045, poté by prošly bezpečnostními modernizacemi, aby bylo zajištěno splnění norem ochrany.
Vzhledem k návrhu EU zahrnout zemní plyn jako most k obnovitelné energii a jaderné energii je třeba vzít v úvahu, že Rusko spolu s Katarem a Norskem zůstává předním vývozcem zemního plynu a jaderných reaktorů do Evropy. Tento návrh nepochybně poslouží jako výhra pro Kreml, protože se připravuje na čerpání 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně přes právě dokončený plynovod Nord Stream II do Německa. Zatímco zemní plyn produkuje pouze polovinu uhlíkových emisí z uhlí, lze jej nazvat „přechodovým“ palivem, nikoli však „zeleným“, které předpokládá nulové emise uhlíku.
Přesto je třeba zvážit národní bezpečnost, zejména s ohledem na hrozbu válečného konfliktu na Ukrajině a „Putinovo ultimátum“. Zatímco jsou tedy jaderná energie a zemní plyn nezbytné pro překlenutí propasti mezi fosilními palivy a obnovitelnými zdroji energie a zaslouží si politické a fiskální výhody, jsou také otázkou bezpečnosti EU a rostoucího ruského vlivu v evropském energetickém sektoru. Což by v budoucnu mohlo zahrnovat přísná omezení ruského dovozu energie, financování a technologií, zvýšený nákup zkapalněného zemního plynu od amerických vývozců a společná koordinace sankcí EU a NATO, pokud by Kreml jednal agresivně na Ukrajině nebo jinde.
Zdroje dat:
Fair Observer, Mint, European Commission, The Guardian, Forbes, Pražský hrad, Vláda České republiky, Ministerstvo životního prostředí
