„Kim Čong-un měl vždy přirozený instinkt“ řekl Al-Džazíře Go Myong-hyun, výzkumník z Asijského politického institutu, „měl tu nejdůležitější vlastnost pro to stát se vůdcem Severní Koreje, totiž posedlost mocí.”
Nyní, když začíná druhé desetiletí u moci, Kim vede zemi napadenou mezinárodními sankcemi, přírodními katastrofami a bezprecedentními výzvami, které představuje Covid-19. Tváří v tvář nedostatku potravin a další ekonomické bolesti způsobené uzavřením hranic s Čínou, vyzval své lidi, aby se vydali na další „namáhavý pochod“, termín používaný v souvislosti s hladomorem v 90. letech, během něhož zemřely statisíce lidí. A přesto jsou předpovědi, že jeho režimu hrozí kolaps, stejně beznadějně nesprávné, jako tomu bylo před deseti let.
Třináct dní po smrti Kim Čong-ila byl jeho nejmladší syn formálně prohlášen vrchním velitelem Korejské lidové armády, a to potvrdilo, že byl tehdy 26letý mladík upřednostněn před svým starším nevlastním bratrem Kim Čong-namem, který upadl v nemilost po trapném setkání s japonskými imigračními úředníky v roce 2001. Militaristická moc byla klíčovou součástí Kimova života od raného věku. Když vyrostl, byl poslán studovat na soukromou školu ve švýcarském hlavním městě Bernu spolu se svým starším bratrem Kim Jong Cholem. Po Bernu se Kim zapsal na vojenskou univerzitu Kim Il Sung, kde dokončil svá vojenská studia. V roce 2008 byl jmenován dědicem Severní Koreje a v roce 2011, po smrtelném infarktu svého otce, převzal nad zemí založenou jeho dědečkem kontrolu. Prosadit se mu netrvalo dlouho. „Lidé si mysleli, že než se Kim Čong-un stane svým pánem, bude to nějakou dobu trvat, ale trvalo to jen tři nebo čtyři roky, než zlikvidoval každého, kdo by mohl být vlivný nebo dostatečně mocný, aby mu mohl konkurovat,“ podotkl Go Myong-hyun.
V únoru 2017 šokoval svět zavražděním vlastního nevlastního bratra ve spiknutí, které zahrnovalo použití smrtící nervově paralytické látky na prostranství terminálu mezinárodního letiště Kuala Lumpur. Kim Čong-nam čekal na odbavení, když mu dvě ženy, nastrčené severokorejskými agenty, namazaly obličej mastnou látkou, která se ukázala být jednou z nejsmrtelnějších chemických zbraní na světě. O dvacet minut později byl mrtvý. Málokdo věří, že k atentátu mohlo dojít bez souhlasu Kim Čong-una.
Nedlouho po atentátu Kim Čong-un znovu ovládl světová média, když dohlížel na jaderné testy raket, z nichž dvě byly mezikontinentální balistické střely se schopností „snadno dosáhnout řady velkých amerických měst“. Tento vývoj přiměl tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pohrozil Severu „ohněm a zuřivostí, jakou svět ještě neviděl“, pokud bude v takových testech pokračovat. Poté, co oba muži vyčerpali svůj arzenál urážek, pustili se do vyjednávání na jaderném summitu v Singapuru v roce 2018 a Hanoji v roce 2019 v demilitarizované zóně na hranici s Jižní Koreou. Naděje se ale rychle rozplynula a obě strany se nedokázaly dohodnout na tom, kdo by se měl vzdát své páky jako první, zda sankce nebo jaderné zbraně.
Kim se pustil do zuřivého kola diplomacie, které zahrnovalo tři summity s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem, šest setkání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a jedno s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Pchjongjang se od té doby vrátil ke svému známému cyklu raketových testů a hrozeb. Organizace spojených národů tvrdí, že našla důkazy o výrobě jaderného materiálu v údajně vyřazeném komplexu Yongbyon. „Jsou to skutečně korunovační klenoty severokorejského politického systému. Není to něco, co by byli ochotni vyměnit nebo opustit v krátkém čase,“ řekl Myong-hyun. Kim je podle pozorovatelů naprosto přesvědčen, že zbraně hromadného ničení jsou naprosto nezbytné k odvrácení jakékoli americké agrese.
Podařilo se mu stát se mocnějším než jeho otec a postavit se „imperiálním“ USA. Vystoupil ze stínu svých předchůdců tím, že použil revizi ústavy v roce 2019, aby odstranil všechny zmínky o politice jeho otce, jihokorejská média v prosinci uvedla, že portréty bývalých vůdců byly odstraněny ze zasedacích místností, zatímco úředníci nyní používají termín „Kim Čong-un-ismus“, aby zdůraznili rozchod s ideologiemi jeho předchůdců.
„Kim zmanipuloval strategické páky moci, aby přežil a prosperoval,“ říká Patrick Cronin, předseda asijsko-pacifické bezpečnosti na Hudsonově institutu ve Washingtonu. „Oživil stranickou moc a disciplínu, ovládl elity, otevřel více trhů, rozvinul strategické zbraně, ale stálo ho to velkou cenu, protože severokorejská ekonomika je nyní v troskách,“ řekl analytik Go Myong-hyun. Kim již několikrát přiznal slabiny ekonomiky omezované mezinárodními sankcemi a uzavřením hranic v důsledku pandemie koronaviru, naposledy, začátkem prosince, kdy znovu žádal své lidi, aby se připravili na dlouhý boj.
Za Kima porušováním lidských práv trpěly miliony lidí, což zahrnuje mučení, ponižování a sexuální útoky na podezřelé z trestné činnosti a využívání sítě gulagů pro politicky „nečisté“. Mnoho z přeběhlíků, kteří se dostali na jih během Kimovy vlády, uvedlo, že byli motivováni zhoršující se chudobou a podvýživou. Reakcí režimu na zhoršující se situaci bylo uchýlit se k popravám a zabíjení jako formě „terorismu“, aby rozdrtil disent. Organizace pro lidská práva Transitional Justice Working Group se sídlem v Soulu uvedla, že identifikovala stovky míst, kde podle svědků Severní Korea prováděla veřejné popravy a mimosoudní zabíjení, jehož cílem bylo zastrašit své občany.
Zdroje dat:
SAPO, ALJAZEERA, Guardian
