Těsně za ním se umístil středo-pravicový exministr Sebastian Sichel s 12,79 %, který měl podporu konzervativního úřadujícího prezidenta Sebastiána Piñera, a středo-levicová křesťanská demokratka Yasna Provoste s 11,61 %. Celkově hlasovalo v prvním kole 47,34 % voličů.
Studentský lídr proti konzervativnímu populistovi
Ve druhém kole prezidentských voleb se tak mezi sebou utkají Kast a Boric. Kdo jsou tito kandidáti a proč jsou tyto prezidentské volby tak zásadní pro příští vývoj země?
José Antonio Kast (65 let) je synem německých přistěhovalců, jeho otec byl úředník nacistické armády a emigroval do Chile ke konci druhé světové války. Jeho bratr Miguel Kast byl ministr a šéf Centrální banky Chile v době Pinochetovy diktatury. Kast je konzervativním katolíkem, má 9 dětí a je vlastníkem několika společností registrovaných v Panamě, což z něj dělá dolarového multimilionáře. V roce 2019 založil extrémně-pravicovou stranu republikánů a radikalizoval část voličů jako reakci na sociální protesty a přísun imigrantů z Kolumbie, Haiti a Venzuely. Kastova politika je postavena na snížení daní, protipotratových a proti přistěhovaleckých názorech. Veřejně podporuje militantní vládu a prezentuje se jako dědic generála Pinocheta. Kandidoval na prezidenta jako nezávislý už v minulých volbách v roce 2017, kdy skončil na 4. místě, v druhém kole podporoval středo-pravicového Sebastiána Piñeru, který volby nakonec vyhrál.
Zdroj: ČTK
Gabriel Boric, 35letý syn chorvatsko-katalánských přistěhovalců, bývalý lídr studentského hnutí a od roku 2014 nezávislý poslanec za region Magalhães a Antarktida. Již při svých studiích na právnické fakultě chilské univerzity se politicky angažoval v syndikátu studentů práv, kde jako prezident mimo jiné vedl 44denní protest proti rektorovi Roberto Nahumovi. V červnu tohoto roku překvapivě vyhrál ve všeobecných volbách s 60 % hlasy a stal se tak prezidentským kandidátem koalice levicových stran. Boric se veřejně distancuje od extrémní levice a odmítá radikální politiku Kuby nebo Venezuely. Mezi své hlavní cíle řadí vznik veřejného sociálního zabezpečení, zdravotního systému a vzdělávání. Je dlouholetým bojovníkem za práva původních národů Chile a lidská práva obecně. Jako zástupce svého regionu prosazuje investice do boje s klimatickými změnami za záchranu chilské antarktické krajiny. Pokud by Gabriel Boric vyhrál, stane se nejmladším chilským prezidentem v historii.
Zdroj: Shutterstock
Protesty, ústava a veřejné výdaje jsou hlavními body prezidentské kampaně
Chile se tak po prvním kole voleb ocitá na prahu volby mezi návratem k pinochetismu a novou konstitucí, která chce reformovat, co ještě zbývá z diktatury. Země je již dva roky sužovaná masivními protesty proti stoupajícím nákladům na život a nerovnosti, které jsou brutálně potírány bezpečnostními složkami. Protesty, souhrnně známé jako estallido social neboli sociální exploze, si dávají za jeden z hlavních cílů přepis Chilské ústavy, která byla sepsána za Pinochetovy diktatury. Tyto demonstrace přivedly od roku 2019 do ulic miliony Chilanů a Chilanek a vyústily ve vlnu násilí v ulicích Santiaga de Chile. V průběhu měsíců se také staly prostředkem k protestům proti lockdownu během covidové pandemie nebo boje kmenů původních obyvatel na jihu země za svá práva.
José Antonio Kast se zavázal obnovit pořádek po protestech a osvobodit zemi od zločinu a násilí, přičemž kritizoval svého rivala Borice za podporu „vandalů“. „Ať si to nikdo neplete, jediná prezidentská kandidatura, která obnoví mír, jediná prezidentská kandidatura, která je alternativou ke zločincům a obchodníkům s drogami, a jediná možnost, jak ukončit terorismus, je ta, kterou zastupujeme my. Neexistuje žádná jiná,“ řekl Kast. Boricovi příznivci naopak poukazují na to, že 80 % obyvatel, kteří loni hlasovali pro přepsání ústavy, není spokojeno se stávajícím ekonomickým modelem ultra-volného trhu, a že konzervativec jako Kast by udělal jen málo pro změnu k lepšímu. „Myslím si, že pokud bude zvolen Kast, vznikne ‚estallido 2.0‘,“ řekl Pedro Muñoz, zvolený člen orgánu přepisujícího chilskou ústavu.
Oba kandidáti mají také velmi odlišné přístupy k ekonomice, Kast slibuje návrat k politice nízkého zdanění Pinochetova režimu, snížit veřejné výdaje, dát maximální svobodu finančním trhům a zvýšit věk odchodu do důchodu. Boric jako kritik neoliberálního ekonomického systému naopak navrhuje progresivní zdanění bohatých podniků a občanů, nahradit soukromý penzijní systém veřejným, zvýšit minimální mzdu a zkrátit pracovní týden na 40 hodin. Jeho program zahrnuje zvýšení sociálních výdajů, včetně vytvoření všeobecného zdravotního pojištění, spuštění národního plánu duševního zdraví a investice do boje proti globálnímu oteplování.
Prognózy do druhého kola
Druhé kolo prezidenských voleb proběhne 19.prosince a i přes očekávanou větší účast voličů se volební průzkumy agentur přiklánějí k těsnému vítězství José Antonia Kasta. Pokud předpokládáme, že se ke Kastově 27,91 % přidají voliči Sebastiána Sichela s 12,79 %, a Boricových 25,83 % podpoří voliči středo-levicové Yasny Provoste s 11,61 %, budou to pravděpodobně voliči Franca Parisi, kteří rozhodnou o výsledku voleb. Ekonom, který žije trvale v USA a který je zastánce lidové digitální demokracie prostřednictvím internetové konzultace prohlásil, že o tom, kam by měli jít hlasy jeho voličů nerozhoduje on, ale oni sami. Odmítl tak přímou podporu jakéhokoliv kandidáta v příštím kole. Vítěz druhého kola převezme úřad od současného prezidenta Sebastiána Piñery v březnu příštího roku.
Zdroje dat:
Reuters, Publico
