Connect with us

Zadejte svůj dotaz

Zahraniční politika

Prezidentské volby Chile: Populista extrémní pravice nebo levicový studentský lídr?

V prvním kole prezidentských voleb v Chile se nerozhodlo o vítězi. Ve druhém kole se tak střetnou republikán José Antonio Kast, který vyhrál s 27,91 %, a socialista Gabriel Boric s 25,83 %. Volby skončily velkou porážkou tradičních politických stran. Nedokázaly porazit dokonce ani Franca Parisi, který vedl celou kampaň online ze zahraničí a skončil na třetím místě.

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

Těsně za ním se umístil středo-pravicový exministr Sebastian Sichel s 12,79 %, který měl podporu konzervativního úřadujícího prezidenta Sebastiána Piñera, a středo-levicová křesťanská demokratka Yasna Provoste s 11,61 %. Celkově hlasovalo v prvním kole 47,34 % voličů.

Studentský lídr proti konzervativnímu populistovi 

Ve druhém kole prezidentských voleb se tak mezi sebou utkají Kast a Boric. Kdo jsou tito kandidáti a proč jsou tyto prezidentské volby tak zásadní pro příští vývoj země?

José Antonio Kast (65 let) je synem německých přistěhovalců, jeho otec byl úředník nacistické armády a emigroval do Chile ke konci druhé světové války. Jeho bratr Miguel Kast byl ministr a šéf Centrální banky Chile v době Pinochetovy diktatury. Kast je konzervativním katolíkem, má 9 dětí a je vlastníkem několika společností registrovaných v Panamě, což z něj dělá dolarového multimilionáře. V roce 2019 založil extrémně-pravicovou stranu republikánů a radikalizoval část voličů jako reakci na sociální protesty a přísun imigrantů z Kolumbie, Haiti a Venzuely. Kastova politika je postavena na snížení daní, protipotratových a proti přistěhovaleckých názorech. Veřejně podporuje militantní vládu a prezentuje se jako dědic generála Pinocheta. Kandidoval na prezidenta jako nezávislý už v minulých volbách v roce 2017, kdy skončil na 4. místě, v druhém kole podporoval středo-pravicového Sebastiána Piñeru, který volby nakonec vyhrál. 

Zdroj: ČTK
José Antonio Kast
Zdroj: ČTK

Gabriel Boric, 35letý syn chorvatsko-katalánských přistěhovalců, bývalý lídr studentského hnutí a od roku 2014 nezávislý poslanec za region Magalhães a Antarktida. Již při svých studiích na právnické fakultě chilské univerzity se politicky angažoval v syndikátu studentů práv, kde jako prezident mimo jiné vedl 44denní protest proti rektorovi Roberto Nahumovi. V červnu tohoto roku překvapivě vyhrál ve všeobecných volbách s 60 % hlasy a stal se tak prezidentským kandidátem koalice levicových stran. Boric se veřejně distancuje od extrémní levice a odmítá radikální politiku Kuby nebo Venezuely. Mezi své hlavní cíle řadí vznik veřejného sociálního zabezpečení, zdravotního systému a vzdělávání. Je dlouholetým bojovníkem za práva původních národů Chile a lidská práva obecně. Jako zástupce svého regionu prosazuje investice do boje s klimatickými změnami za záchranu chilské antarktické krajiny. Pokud by Gabriel Boric vyhrál, stane se nejmladším chilským prezidentem v historii.

Zdroj: Shutterstock
Gabriel Boric
Zdroj: Shutterstock

Protesty, ústava a veřejné výdaje jsou hlavními body prezidentské kampaně

Chile se tak po prvním kole voleb ocitá na prahu volby mezi návratem k pinochetismu a novou konstitucí, která chce reformovat, co ještě zbývá z diktatury. Země je již dva roky sužovaná masivními protesty proti stoupajícím nákladům na život a nerovnosti, které jsou brutálně potírány bezpečnostními složkami. Protesty, souhrnně známé jako estallido social neboli sociální exploze, si dávají za jeden z hlavních cílů přepis Chilské ústavy, která byla sepsána za Pinochetovy diktatury. Tyto demonstrace přivedly od roku 2019 do ulic miliony Chilanů a Chilanek a vyústily ve vlnu násilí v ulicích Santiaga de Chile. V průběhu měsíců se také staly prostředkem k protestům proti lockdownu během covidové pandemie nebo boje kmenů původních obyvatel na jihu země za svá práva. 

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

José Antonio Kast se zavázal obnovit pořádek po protestech a osvobodit zemi od zločinu a násilí, přičemž kritizoval svého rivala Borice za podporu vandalů“. „Ať si to nikdo neplete, jediná prezidentská kandidatura, která obnoví mír, jediná prezidentská kandidatura, která je alternativou ke zločincům a obchodníkům s drogami, a jediná možnost, jak ukončit terorismus, je ta, kterou zastupujeme my. Neexistuje žádná jiná,“ řekl Kast. Boricovi příznivci naopak poukazují na to, že 80 % obyvatel, kteří loni hlasovali pro přepsání ústavy, není spokojeno se stávajícím ekonomickým modelem ultra-volného trhu, a že konzervativec jako Kast by udělal jen málo pro změnu k lepšímu. „Myslím si, že pokud bude zvolen Kast, vznikne ‚estallido 2.0‘,“ řekl Pedro Muñoz, zvolený člen orgánu přepisujícího chilskou ústavu.

Oba kandidáti mají také velmi odlišné přístupy k ekonomice, Kast slibuje návrat k politice nízkého zdanění Pinochetova režimu, snížit veřejné výdaje, dát maximální svobodu finančním trhům a zvýšit věk odchodu do důchodu. Boric jako kritik neoliberálního ekonomického systému naopak navrhuje progresivní zdanění bohatých podniků a občanů, nahradit soukromý penzijní systém veřejným, zvýšit minimální mzdu a zkrátit pracovní týden na 40 hodin. Jeho program zahrnuje zvýšení sociálních výdajů, včetně vytvoření všeobecného zdravotního pojištění, spuštění národního plánu duševního zdraví a investice do boje proti globálnímu oteplování.

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

Prognózy do druhého kola

Druhé kolo prezidenských voleb proběhne 19.prosince a i přes očekávanou větší účast voličů se volební průzkumy agentur přiklánějí k těsnému vítězství José Antonia Kasta. Pokud předpokládáme, že se ke Kastově 27,91 % přidají voliči Sebastiána Sichela s 12,79 %, a Boricových 25,83 % podpoří voliči středo-levicové Yasny Provoste s 11,61 %, budou to pravděpodobně voliči Franca Parisi, kteří rozhodnou o výsledku voleb. Ekonom, který žije trvale v USA a který je zastánce lidové digitální demokracie prostřednictvím internetové konzultace prohlásil, že o tom, kam by měli jít hlasy jeho voličů nerozhoduje on, ale oni sami. Odmítl tak přímou podporu jakéhokoliv kandidáta v příštím kole. Vítěz druhého kola převezme úřad od současného prezidenta Sebastiána Piñery v březnu příštího roku.

Zdroje dat:
Reuters, Publico

Může se Vám líbít

Sticky Post

V Rusku čelí vysoký počet jedinců tvrdým trestům za vyjádření nesouhlasu s válkou vedenou v zemi. Mezi odsouzenými nejsou pouze dospělí, ale i děti,...

Sticky Post

Desetitisíce lidí se postavily za závažné přehodnocení turistické strategie na Kanárských ostrovech, organizované pod heslem „Canarias tiene un límite“, tyto protesty vyjádřily obavy z...

Sticky Post

Jaroslav Bašta, politik a bývalý kandidát na prezidenta z hnutí SPD, zemřel ve věku 75 let po dlouhé nemoci. Bašta byl známý svým dlouholetým...

Sticky Post

Peter Pellegrini se omluvil za nedostatečnou znalost ústavy a uznal, že již není poslancem ani předsedou Národní rady. Nyní se hledá jeho nástupce, ale...

Zahraniční politika

Ruská Ústřední volební komise zamítla kandidaturu novinářky Jekatěriny Duncovové, která se chystala svést boj o post budoucího ruského prezidenta. Podle volební komise žádost o...

Zahraniční politika

Komunální politička Jekatěrina Duncovová podala oficiální žádost, aby byla zaregistrována jako kandidátka voleb ruského prezidenta, stala by se tak protikandidátkou současného prezidenta Vladimira Putina....

Zahraniční politika

Nejvyšší soud amerického státu Colorado vydal rozhodnutí, podle kterého není bývalý prezident Donald Trump způsobilý zastávat funkci prezidenta Spojených států. Důvodem je Trumpův podíl...

Zahraniční politika

V nové slovenské vládní koalici, která vzešla z podzimních parlamentních voleb, se objevily neshody v nominaci kandidáta na pozici budoucího slovenského prezidenta.

Domácí politika

Vládní strana TOP 09 založená samotným Miroslavem Kalouskem a nedávno zemřelým Karlem Schwarcenbergem mu vystavila stopku do evropských voleb. Na této akci se s...

Zahraniční politika

Současný ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že bude kandidovat v prezidentských volbách, které se v Rusku uskuteční v březnu příštího roku. Agentura AP označila...

Zahraniční politika

Kreml se pokouší tlumit protesty příbuzných ruských vojáků, kteří byli kvůli válce na Ukrajině mobilizováni. Hlavním důvodem je snaha minimalizovat problémy, které by mohly...

Sticky Post

Kriminalisté pátrají po podezřelém muži, který vyhrožoval politikům skrze dopisy. Poslal jich desítky.