Lewis Hamilton a jeho Roscoe
O tom, co budeme jíst, rozhodujeme my sami. Jinak je tomu v případě domácích mazlíčků, kteří jsou odkázáni na to, co jim naservírujeme. Vegetariánství a veganství je na vzestupu a někteří lidé přemýšlí nebo se již rozhodli krmit i svého psa či kočku rostlinnou stravu. Například anglický buldok Roscoe šampiona F1 Lewise Hamiltona je veganem již více než dva roky.
„Od té doby, co se stal veganem, je jeho srst mnohem měkčí, tlapky se mu zahojily, už nekulhá s bolestí artritidy a otevřelo se mu dýchání,“ nechal se v minulosti slyšet Lewis Hamilton.
Podle Ústřední komise pro ochranu zvířat může jít o týrání
Podle většiny odborníků se však nejedná o dobrý nápad a majitelé domácích mazlíčků často riskují. Ačkoliv psi a kočky žijí s člověkem už tisíce let, nikdy nedošlo ke změně jejich genotypu, ke změně stavby jejich vnitřních orgánů ani fyziologických funkcí. Rozdíl mezi býložravci a masožravci spočívá mimo jiné v délce střeva a schopnosti využívat bílkoviny rostlinného a živočišného původu. Na to upozorňuje i Ústřední komise pro ochranu zvířat ministerstva zemědělství.
„Průměrná délka střeva u psa je přibližně 5 m, u kočky cca 2 m, zatímco např. králík disponuje střevním traktem průměrně 12x delším než je jeho tělo, a u malých přežvýkavců je poměr délky těla k délce střeva dokonce 1:27. Navíc býložravci mají k dispozici objemná slepá střeva nebo předžaludky, osídlené celulolytickou (rostlinnou vlákninu rozkládající) mikroflórou, která jim pomáhá rostlinnou potravu trávit. Masožravci naopak slepá střeva vyvinuta nemají, nebo je mají zakrnělá. Pokud pes musí trávit rostlinnou potravu, děje se tak v tlustém střevě a značná část živin v ní obsažených odchází bez využití ve stolici,“ stojí ve Stanovisku Ústřední komise pro ochranu zvířat k veganské výživě psů a koček ze dne 4. června 2020.
Podle něj navíc není krmení psů a koček čistě veganskou stravou „v souladu s jejich fyziologickými potřebami a může být považováno za týrání podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona na ochranu zvířat. Propagace těchto praktik v médiích nebo na sociálních sítích pak může být považována za porušení § 4a téhož právního předpisu.“
Co na to FEDIAF?
Podobně na situaci nahlíží i Cummingsovo středisko veterinárního lékařství na americké Tuftsově univerzitě. Pes na veganské stravě může přežít a technicky vzato vést spokojený život, ale současně středisko varuje, že psí jídelníček postrádající živočišný tuk a bílkoviny je potenciálně nebezpečný. Navrhnout bezmasé psí krmivo obsahující všechny nezbytné živiny je podle univerzity extrémně obtížné, a to i pro aprobované odborníky na zvířecí výživu.
Stejného názoru je Evropská federace výrobců krmiv pro domácí zvířata (FEDIAF). Veganské potraviny mohou podle ní obsahovat nedostatek argininu, lysinu, methioninu, tryptofanu, taurinu, železa, vápníku, zinku, vitamínu A nebo některých vitamínů B, a proto je nutné, aby byly pečlivě kontrolovány veterinářem nebo odborníkem na výživu zvířat.
Psi a vegetariánská strava
Trošku jiná situace nastává v případě vegetariánské stravy. FEDIAF připouští, že psi se dokáží přizpůsobit dobře vyvážené vegetariánské stravě a neoznačuje je ani tak za masožravce, jako spíše všežravce. Avšak i v tomto případě by mělo dojít ke konzultaci s veterinářem či odborníkem. Situace přesto není úplně růžová. Pes může získávat bílkoviny například z vejce, tvarohu či jiných živočišných potravin, ale maso je velmi důležitým zdrojem esenciálních aminokyselin, které pes zkrátka z jiných potravin nezíská. Pokud by pak někdo dával svému psovi místo masa například sóju, koleduje si o malér.
„Sója sice obsahuje určité množství aminokyselin. Problém je ale v tom, že nejenom je to častý alergen, ale přímo brání trávení bílkovin v trávicím traktu. Dokonce zhoršuje vstřebávání esenciálních minerálů a může dojít ke zhoršení funkce štítné žlázy,“ říká odborník na výživu psů a koček Jiří Švihálek z Yoggies.cz.
Kočka? Obligátní masožravec!
V případě koček by pak měli majitelé zcela zapomenout na veganství a podle FEDIAF také vegetariánství pečlivě zvážit. Kočka je totiž od přírody obligátní masožravec a na rostlinné stravě sice přežije, ale rozhodně pro ni není vhodná. Kočky mají vysoké požadavky na bílkoviny a aminokyseliny, které se v jejich těle navíc velmi rychle odbourávají. Zejména aminokyselina taurin obsažená v mase je pro jejich zdraví naprosto nezbytná. Její nedostatek může vést ke slepotě nebo srdečnímu selhání. Důležitá je pro kočky také správná hladina vitamínu B12 nacházející se v mase nebo kyselina arachidonová, kterou kočky rovněž získávají z živočišných zdrojů.
Závěrem je nutné říci, že stejně jako v případě člověka, i u zvířat by měla být strava hlavně správně vyvážená. Neodpírejte tedy svému psovi například i ovoce a zeleninu, které jsou skvělým zdrojem vitamínů a antioxidantů. Současně však nezapomínejte na to, že velká část odborníků se přiklání k názoru, že hlavní složkou potravy psů a koček by měla i nadále zůstávat živočišná bílkovina. Pokud byste se přece jen rozhodli pro vegetariánskou či veganskou stravu, nezapomeňte vše zkonzultovat s veterinářem či odborníky.
Zdroje dat:
Fediaf, eAGRI Ochrana zvířat, Institut Moderní Výživy, E15.cz, Livekindly, Hill’s, iReceptář.cz, Prima living
