Ale tak jako se jezinky nechtěly spokojit s tím, že by si ohřály jeden prstíček, tak ani Saúdové by jistě nezůstali jen u jedné divoké karty. Saúdskou ligu hraje 18 týmů a většina z nich udělala v posledních letech obrovské investice do zázemí i do hráčů. Že evropským týmům po sportovní stránce stačí, to si jistě myslí Al-Ittihad (v sestavě s Benzemou či Jotou) Al Nassr (s Ronaldem či Brozovićem) nebo Al Hilál (s Mitrovićem či Neymarem).
Námitku, že Saúdská Arábie neleží v Evropě, mohou Saúdové smést ze stolu. Vždyť do Ligy mistrů se mohou kvalifikovat také týmy z Ázerbajdžánu či Gruzie. Soutěže UEFA dlouhodobě hrají také kluby z Izraele. To ale má politické odůvodnění. Fotbaloví funkcionáři se chtěli vyhnout situaci, že by národní tým Izraele nebo kluby z této země hrály soutěžní zápasy proti týmům ze států, které chovají vůči Izraeli nepřátelské vztahy. K takovým však patří i Saúdská Arábie. Je jednou z několika zemí, které nikdy neuznaly suverenitu Židovského státu.
Na jedné straně je bezpečnostní a morální hledisko, na druhé straně jsou peníze. UEFA by účastí saúdských klubů získala movitého fotbalového partnera.
Zdroj: autorský článek
