Příroda opět ukázala svou sílu. Už to nejsou jen záplavy nebo přívaly sněhu, které dokáží paralyzovat náš každodenní život. Dosud nevídané vysoké teploty z minulého týdne pořádně překvapily i obyvatele Velké Británie. Vedra, která se podobala těm na Západní Sahaře, ochromila provoz vlakové i letecké dopravy. Nejpostiženější byla střední Anglie a oblast okolo Londýna, kde padaly nové teplotní rekordy. Zatímco tam se držely u 40 stupňů, čtyřicítku překračovaly teploty například v Německu, Francii nebo Itálii. Kolem 45 ve stínu měli ve Španělsku a Portugalsku. Tady jsou na podobně teplá léta relativně zvyklí, pro Angličany to ale byl pořádný šok.
Vlnu nelidských veder vyvolal horký a velmi suchý vzduch, který přicházel ze saharské pouště v Africe a putoval přes Španělsko, Francii až do Německa. K nám se dostal jen částečně. Angličané zažili teploty, se kterými meteorologové ve svých modelech počítali až pro rok 2050.
Podle meteorologů a klimatologů není pochyb o tom, že za vlny veder může člověkem způsobená klimatická krize, která si už dávno vybírá oběti na životech. Nahromaděný oxid uhličitý vzniklý spalováním fosilních paliv způsobuje ohřívání planety a podobné horké vlny jsou kvůli tomu daleko intenzivnější.
Podle Josefa Hanzlíka z Českého hydrometeorologického ústavu je střídání horkého a chladnějšího počasí pro české léto normální, z tohoto pohledu tedy zažíváme běžný charakter léta. Problémem je ale zvyšující se průměrná teplota. „Před 10, 15 lety jsme se pohybovali v průměru kolem 28 stupňů a maxima tehdy dosahovala hodnot kolem 34 stupňů. Nyní jsme posunutí přibližně o 3 až 4 stupně výše. To znamená, že když dříve bylo v létě 30 stupňů, tak to bylo magické, dneska už ty třicítky máme v podstatě běžně. A tak, jak dříve bylo ojediněle 34 stupňů, teď je ojediněle těch 38 stupňů,” řekl Hanzlík v rozhovoru pro server iDnes.
Podle Hanzlíkova kolegy z ČHMÚ, klimatologa Radima Tolasze, není důležité samotné horko nebo to, zda padají teplotní rekordy. „Nejdůležitější je to, jak dlouho horké vlny trvají, a to i za předpokladu, že nepadají rekordy.” V tomto směru pro nás odborníci nemají dobré zprávy. Z jejich zjištění vyplývá, že počet dní s teplotou nad 30 stupňů se bude v budoucnu zvyšovat. „Před 100 lety se podobná horka jako dnes vyskytla jednou nebo dvakrát za rok. Například ale v roce 2015 jsme měli dokonce 50 tropických dní. Tehdy v srpnu jsme zaznamenali celkem 8 dní po sobě, kdy byla teplota vyšší než 38 stupňů Celsia,“ vysvětluje Tolasz.
Navíc v Evropě vlny veder přibývají mnohem rychleji než v kterékoliv jiné části planety, a to co do četnosti, tak i intenzity. Druhá Sahara prý ale v Evropě nehrozí. Musíme se ovšem připravit na to, že teploty u nás budou srovnatelné s Maďarskem, jižním Rakouskem nebo Slovinskem. Výrazné výkyvy navíc podle Tolasze musíme čekat také v zimě. „Může se stát, že přijde zima, kdy budeme mít teploty až 30 stupňů pod nulou, navíc po dobu několika dní nebo týdnů. A to jen proto, že jsme narušili něco, čemu se říká „jet stream“, tedy proudění kolem severního polárního kruhu. Arktida je totiž teplejší a následně se vyrovnává rozdíl teplot mezi ní a Evropou. „Jet stream“ tak více meandruje a může vyslat do jižní oblasti, a to i do České republiky, podstatně mrazivější počasí, než na jaké jsme zvyklí,“ varuje klimatolog v rozhovoru pro iDnes.
Kde je v Česku nejtepleji?
Absolutní český teplotní rekord padl před 10 lety ve středočeských Dobřichovicích. Naměřili tam tehdy 40,4 stupně. Meteoroložka Michaela Valachová si netroufá odhadovat, zda se teploty letos tak vysoko dostanou. „Předpověď vytváříme pouze na týden dopředu, neumíme ji udělat do konce prázdnin. Léto ale ještě nekončí a dosavadní rekord padl v srpnu, takže to není vyloučeno.”
Nejčastěji padají teplotní rekordy na jižní Moravě a v oblasti mezi jihem Středočeského kraje, severním Plzeňskem a Podkrušnohořím. Nejvíc jsou ovšem horkem ohrožení lidé ve velkých městech, jejichž zástavby bývají plné parkovišť, betonu, asfaltu a střech. Odborníci, kteří se zabývají opatřeními vůči klimatickým změnám, proto dlouhodobě připomínají, že velmi účinným způsobem, jak významně snížit teplotu v ulicích, jsou stromy. Jejich dostatečné množství dokáže ochladit městský prostor, osvěžit vzduch a také pohltit prach a oxid uhličitý.
Jak důležitým prvkem stromy jsou, ukazuje i velmi jednoduchý test provedený na krátkém úseku v pražském Karlíně – jednu část stíní stromy a druhou nikoli.
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) July 25, 2022
Infračervený teploměr, ukázal u asfaltu pod stromy 29,4°C, ve druhé, bez zeleně, to bylo 55,8°Chttps://t.co/HHvMij847G
S přibývajícimi teplotními extrémy se stále častěji objevují i další anomálie v počasí. Po loňském ničivém tornádu na jižní Moravě si meteorologických jevů začíná všímat stále víc lidí, kteří na sociálních sítích sdílí své poznatky.
Zdroj:
iRozhlas, Aktuálně, iDnes
